18. Krizove rizeni

1. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby – povinni podílet se na zpracování krizových plánů

Krizové plány:

Krizový plán se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části

• Základní část – charakteristika organizace krizového řízení, přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení, přehled právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu

• Operativní část – přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení, plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zvláštního právního předpisu, způsob plnění regulačních opatření podle zvláštních právních předpisů

• Pomocná část – přehled právních předpis využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení, zásad manipulace s krizovým plánem, geografické podklady

Způsob zpracování krizového plánu kraje – HZS kraje před zpracováním krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností předloží k projednání v příslušné bezpečnostní radě – zaměření a rozsah krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností, určení osoby odpovědné za koordinaci zpracování krizového plánu kraje, nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností, návrh rozdělení odpovědnosti za zpracování podkladů pro dílčí části krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností a harmonogram jeho zpracování, rozsah spolupráce s dalšími subjekty, kteří se na zpracování plánů podíleli

Krizové štáby:

• je skupina osob, kterou si obvykle představený nějaké instituce či organizace zřizuje jako svůj pracovní orgán pro řešení nouzových situací Ústřední krizový štáb vlády ČR, Krizový štáb kraje, Krizový štáb obce s rozšířenou působností, Krizový štáb obce

krizové štáby (úrovně jejich zřizování):

1. Stát = Ústřední krizový štáb – Bezpečnostní rada státu + vláda

2. Kraj = Krizový štáb kraje

3. Obec s rozšířenou působností = Krizový štáb obce s rozšířenou působností

4. Obec = Krizový štáb obce

Krizový štáb kraje:

složení:

• Hejtman

• Členové bezpečnostní rady

• Členové stálé pracovní skupiny - Tajemník kriz. Štábu, pracovníci krajského úřadu, zástupci složek IZS, odborníci

Účel a použití:

• Krizový štáb kraje posuzuje přiměřenost krizových opatření

• analyzuje vývoj kriz. situace nebo MU a dokumentuje postup řešení

• podává vedoucímu kriz. štábu návrh na způsob řešení, postup při ochraně obyvatelstva a na vyhlášení, změnu nebo odvolání krizového stavu využívá při tom zejména HP, vnější HP a kriz. Plán

• soustřeďuje informace o stavu sil a prostředků, vede celkový přehled jejich nasazení a rozpracovává návrhy jejich využití,

• organizuje spojení s kriz. štáby určených obcí, krajů a kriz. štábem Ministerstva vnitra,

• zabezpečuje informování veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení kriz. situace nebo MU

• připravuje technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředkům, vede evidenci fin. výdajů a nákladů na opatření při kriz. situaci nebo MU

• organizuje ochranu obyvatel postiženého území včetně zajištění zásobování a humanitární pomoci

• zabezpečuje ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky