29. Stát

–> sofokracie = vláda filozofa

–> aristokracie = vláda několika urozených

–> tímokracie = vláda nejsilnějších

–> oligarchie = vláda nejbohatších

–> demokracie = vláda nevědomého lidu

–> technokracie = vláda technické inteligence

–> byrokracie = přemrštěná vláda úředníků

–> plutokracie = vláda úzké skupiny bohatých

–> meritokracie = vláda nejschopnějších

–> ochlokracie = vláda lůzy

–> theokracie = vláda církve

– funkce státu: 1. kulturně-výchovná

2. ekonomická

3. organizační

4. obranná

5. sociální

– monarchie – jedna hlava státu (monos = jeden)

– král, císař, car, kníže (islámské země: sultán, emír, šah)

– absolutní – panovník kontroluje legislativu a v rukou má státní moc

– středověk (Rakousko-Uhersko), dnes hlavně islámské země

(Omán, Saudská Arábie)

– konstituční – ústava stanovuje rozdělení moci

– monarchova moc je omezena a vázána na zákony

– ve finančních otázkách mají právo rozhodovat občané nebo

jejich zástupci

– Andorra (knížectví)

– parlamentní – založena na principu suverenity národa

– moc mají volení zástupci lidu

– monarcha stojící v čele státu je odpovědný parlamentu a jeho

funkce je hlavně reprezentativní

– Velká Británie, Belgie, Lucembursko (velkovévodství),

Holandsko, Dánsko, Švédsko, Norsko

– republika – nejvyšší moc má lid

– funguje zde trojí dělení moci

– parlamentní – hlavní postavení má legislativní orgán – parlament (vláda je mu

přímo odpovědná)

– prezident jmenuje vládu, která má důvěru parlamentu, který

kontroluje její činnost a může jí vyslovit nedůvěru

– Česká Republika, Slovensko, Polsko, Německo, Maďarsko,

Slovinsko

– prezidentská – prezident je z pravidla volen přímo občany

– prezident je nejdůležitějším nositelem výkonné moci

– legislativní orgán je omezený na vydávání zákonů a

schvalování rozpočtu tzn. nemá právo kontrolovat vládu

– poloprezidentská – silná výkonná moc

– vláda je odpovědná parlamentu, ale prezident je volen

přímo občany

– prezident má postavení přesahující pravomoci prezidenta

parlamentní republiky

– prezident často předsedá radě ministrů (např. ve Francii)

– Ukrajina

– unitární stát – má jednotnou soustavu a jednotný právní pořádek

– hierarchická centralizace moci (kompetence nižších státních orgánů jsou

odvozeny od orgánů ústředních)

– státní celek je členěn na územně správní jednotky, jakými jsou např. kraje a

obce

– nejvyšším státním orgánem je hlava státu a jeden zastupitelský orgán

(parlament)

– má jedinou soudní soustavu a jediné státní občanství

– federace – sdružení států na základě společné ústavy

– jako suverén vystupuje pouze celek

– ústavy členských zemí musí být ve vzájemném souladu