6 - Pracovní právo - pracovní doba
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Hradí se věcná škoda způsobená zaměstnanci
Odborové organizace
Odborové organizace hájí zájmy zaměstnanců vůči zaměstnavatelům
Zaměstnanci se mohou svobodně organizovat v odborových svazech a sdružení
Odbory chrání:
Individuální zájmy – jednotlivých zaměstnanců
Kolektivní zájmy – které se týkají všech zaměstnanců
Působí-li v podniku víc odborových svazů a nedohodnou se na společném řešení otázek, je pro zaměstnavatele závazné stanovisko té odborové organizace, která má nejvíc členů
Odborové organizace kontrolují dodržování pracovně právních a mzdových předpisů
Zástupci odborů mají právo vstupovat na pracoviště, požadovat od zaměstnavatelů informace, podklady, vysvětlení
Mohou podávat návrhy na zlepšení pracovních podmínek
Zaměstnavatelé jsou povinní projednávat s odbory tyto záležitosti:
Okamžité zrušení pracovního poměru
Rozvržení pracovní doby
Odškodňování pracovních úrazů a nemoci z povolání
Uplatňování forem mezd
Uplatňování forem mezd rozsah práce přesčas
Výpovědi dávané zaměstnancům
Kolektivní smlouvy
Závazně upravují důležité pracovně právní vztahy (zejména péči o zaměstnance)
Platná kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a podepsána oběma účastníky (odbory a zaměstnavateli)
Není-li ve smlouvě uvedena její účinnost, považuje se za uzavřenou na 1 rok
Druhy kolektivních smluv:
Podnikové KS – mezi jedním zaměstnavatelem a odborem
KS vyššího stupně – mezi organizací zaměstnavatelů a vyšším odborovým orgánem (federace nebo konfederace odborových svazů)
Podniková smlouva nesmí obsahovat mzdové nároky zaměstnanců v menším rozsahu než KS vyššího stupně
Spory o uzavření KS mohou účastníci řešit za pomoci zprostředkovatelů a rozhodců
Krajním nátlakovým prostředkem je:
Stávka – přerušení práce ze strany zaměstnanců
Výluka – přerušení práce ze strany zaměstnavatele
