8. Pracovní právo - pracovní podmínky

-

Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po
sobě jdoucích

-

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům pracujícím v noci přiměřené sociální
zajištění (zejména možnost občerstvení)

-

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen lékařem
závodní preventivní péče

ODPOČINEK MEZI SMĚNAMI

-

Minimální délka je 30 minut počátek a konec stanoví zaměstnavatel, je povinen ji zařadit
nejpozději po 6 hodinách práce (nesmí být zařazena na začátek nebo konec pracovní doby)

-

NEPŘETRŽITÝ DENNÍ ODPOČINEK MEZI DVĚMA SMĚNAMI

-

zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci min. 11 hodin během 24 hodin po
sobě jdoucích

-

mladistvým 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích

-

NEPŘETRŽITÝ ODPOČINEK V TÝDNU

-

zaměstnavatel je povinen v rámci týdne zaměstnanci poskytnout min. 24 hodin spolu
s nepřetržitým denním odpočinkem, na který musí bezprostředně navazovat -
celková doba trvání těchto odpočinků je nepřetržitým odpočinkem v týdnu

-

mladistvým alespoň 48 hodin

PRACOVNÍ POHOTOVOST

-

Úsek mimo pracovní dobu, kdy zaměstnanec nekoná práci, je však zaměstnavateli k
dispozici pro případ potřeby (např. silničáři apod.), náleží za to určitá procentuální odměna
podle mzdy

-

Sjednává se pouze po dohodě se zaměstnancem

DNY PRACOVNÍHO KLIDU

-

tzv. víkendové volno = pravidelně 1x týdně jako souvislé volno, minimálně 35 hodin

-

Svátky = práce ve svátek možné jen výjimečně a přísluší za to mzda a náhradní volno. Místo
náhradního volna lze ale poskytnout příplatek ke mzdě.

DOVOLENÁ NA ZOTAVENOU

-

Souvislé volno k zotavení zaměstnance, za které náleží zaměstnanci náhrada mzdy

-

Většinou se stanovuje v týdnech, kdy by se měla vyčerpat ideálně v celku

-

Zaměstnanec má na to nárok, ale nástup určuje zaměstnavatel - určenou dobu čerpání musí
zaměstnanci oznámit alespoň 14 dnů předem

-

Zaměstnanec nemůže pouze oznámit, že si “zítra bere dovolenou”.
Při rozhodování zaměstnavatel vychází z plánů dovolených.

-

Nárok je vázán na odpracování určité doby v pracovním poměru:

-

dovolená se počítá po dnech

-

nárok na dovolenou za kalendářní rok vzniká konal-li zaměstnanec práci za
nepřetržitého trvání PP u daného zaměstnavatele po dobu 52 týdnů

-

Nesplňuje-li tuto podmínku, ale pracoval-li alespoň 4 týdny, náleží za každý
odpracovaný týden jedna dvaapadesátina roční výměry dovolené

-

ZÁKLADNÍ VÝMĚRA DOVOLENÉ

-

4 týdny (soukromý sektor)

-

5 týdnů (veřejný sektor)

-

8 týdnů (pedagogové a akademičtí pracovníci)

-

Čerpání dovolené probíhá zásadně v tom kalendářním roce, ve kterém na dovolenou vznikl
nárok, ale → Pokud zaměstnanec nestihne nebo z nějakého důvodu nemůže vyčerpat
příslušnou dovolenou za kalendářní rok, musí být zbývající část dovolené poskytnuta do
konce příštího kalendářního roku. Pokud ji zaměstnavatel neurčí, a to ani do 30. 6.
následujícího kalendářního roku, má právo určit dovolenou zaměstnanec