Maturitní-otázky-Právo

1. Podle vztahu k závěru, který z nich vyvozuje OČTŘ na:

• Přímé důkazy- takové, které přímo potvrzují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost nebo předmět důkazu

• Nepřímé důkazy- takové, které dokazují skutečnost jinou, ale takovou, ze které je možno usuzovat, zda se stala či nestala skutečnost, o jejíž důkaz jde.

1. Podle nepoužitelnosti důkazů v trestním řízení

• Absolutně neúčinné- důkaz získaný nezákonným donucením

• Relativně neúčinné- vadu důkazu lze dodatečně odstranit, a tím důkaz přeměnit na platný

Soubor 16

a) Pojem práva, objektivní a subjektivní právo, druhy právních kultur a úloha práva ve společnosti

Právo je uspořádaný systém norem stanovených a vynutitelných státem. Základní členění práva je objektivní a subjektivní právo.

• Je to systém otevřený- neustále vstupují nové právní normy a jiné z něho vystupují.

• Je to systém dynamický- může být definován jen se zřetelem k určitému parametru času

• Je to systém cílený- cílevědomě působí na společnost za účelem udržování nízké úrovně společenské nejistoty

Jakýkoli jev se v jeho systému vyznačuje určitou jednotou a určitou diferencovaností. Právo je jednotné, ale současně vnitřně diferenciované, tzn., že se skládá z určitých částí a odvětví, podle nichž lze systém roztřídit. Pomocí práva je nutno zajistit pořádek a jistotu subjektivních práv a povinností, a proto si platné právní normy nemohou a nesmí odporovat. Tato jednota se opírá o soubor pravidel a zásad právní kultury, přičemž vychází především z toho, že v rámci právního státu musí být ovládnuty způsoby tvorby právních norem, jejich interpretace a aplikace a rovněž musí existovat právní záruky rušení nebo změn nezákonných právních norem.

Právem lze rozumět souhrn nebo systém právních norem, jež jsou zahrnuty ve státem uznávaných pramenech práva, a které mohou být státem sankcionovány v případech jejich porušování nebo nedodržování. Charakter právních norem mají jen taková pravidla chování, kterých je nezbytně třeba k vytváření a ochraně společenských vztahů, jež se stávají právními pravidly.
Z hlediska systému práva vedle dělení práva na právo mezinárodní (veřejné) a národní (vnitrostátní) a právo soukromé a veřejné a právo hmotné a procesní lze právo dělit na určitá odvětví historicky a společensky vyvinutá: právo ústavní, správní právo, finanční právo, občanské právo, rodinné právo, obchodní právo, pracovní právo, právo veřejného pojištění a sociálního zabezpečení, trestní právo hmotné, právo soudní

Podle charakteru norem lze právo dělit na právo hmotné (souhrn právních norem a subjektivních práv) a na právo procesní (slouží k úpravě orgánů veřejné moci a účastníků).

objektivní právo

soubor pravidel chování, vytvořený státem v určité zvláštní formě a státem vynutitelný (zákony atp.)