Maturitní-otázky-Právo

Pokus je vymezen v §21 zákona č. 40/2009 Sb.

Pokus TČ je jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání TČ a jehož se pachatel dopustil v úmyslu TČ spáchat, jestliže k dokonání TČ nedošlo.

Pokus je charakterizován nedostatkem následku, který je znakem skutkové podstaty trestného činu.

Trestnost pokusu dobrovolně zaniká, jestliže pachatel:

• pachatel dobrovolně upustil od dalšího jednání směřujícího k dokonání trestného činu a odstranil nebezpečí, které z podniknutého pokusu vzniklo na zájmu chráněném trestním zákoníkem, nebo

• učinil dobrovolné oznámení o pokusu v době, kdy nebezpečí mohlo být ještě odstraněno. Oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému

Ustanovením odstavce 3 však není dotčena trestnost pachatele za jiný dokonaný trestný čin, který již tímto svým jednáním spáchal.

Znaky pokusu

• Úmysl směřující k bezprostřednímu dokonání trestného činu.

• Úmysl pachatele zahrnuje všechny znaky konkrétního trestného činu.

• Stačí i úmysl nepřímý.

• Na úmysl pachatele usuzujeme:

  • ze způsobu jednání,

  • z použitého nástroje,

  • z prudkosti vedené rány,

  • z umístění rány.

• Jednání pro společnost nebezpečné, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu.

• Pachatel začal již uskutečňovat jednání popsané ve skutkové podstatně trestného činu (začal již bodat), nebo

• nenaplňuje ještě jednání popsané ve skutkové podstatě, ale jeho jednání má bezprostřední význam pro dokonání trestného činu, např. kdy napadl předmět útoku (utrhl pečeť u vagonu, rozbil okno, vylomil dveře apod.)

• K dokonání trestného činu nedošlo.

• K dokonání chybí některý další znak skutkové podstaty (vždy chybí následek, někdy i některý další znak skutkové podstaty trestného činu).

Trestnost a beztrestnost

• Pokus je trestný u všech úmyslných trestných činů.

• U přestupků je pokus sankcionován pouze u přestupků proti majetku dle § 50 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona.

• Pro nedostatku následku bude čin zpravidla posuzován mírněji než čin doknaný

Soubor 18

a) Pojem věcných práv, držba, vlastnická práva a sousedská práva

VĚCNÁ PRÁVA

Jsou charakterizována vztahem osoby k věci, jejíž právní osud sledují. Věcná práva působí i vně závazku, tedy působí vůči neomezenému okruhu dalších osob, které jsou povinny zdržet se zásahů do věcného práva a strpět jeho výkon oprávněným. Závazek pak označuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jehož obsahem jsou práva a povinnosti těchto dvou či více osob pouze v rámci tohoto vztahu. Pro věcná práva je typická jejich veřejnost, neboť existenci těchto práv je často možné ověřit ve veřejných seznamech, například v katastru nemovitostí. Stejně jako v minulém občanském zákoníku, patří i podle nového občanského zákoníku mezi věcná práva držba, vlastnické právo, právo zástavní, zadržovací právo a práva odpovídající věcným břemenům. K nemovitostem umožňuje nový občanský zákoník zřídit i právo stavby či některou z výhrad ke kupní smlouvě.