Maturitní-otázky-Právo

Vazbu předstižnou nebo útěkovou lze nahradit

• Zárukou

• Písemným slibem obviněného

• Dohled probačního úředníka

• Peněžitá záruka

5) PŘÍKAZ K ZATČENÍ

Zatčením se rozumí zajištění pobytu, zadržení a krátkodobé omezení osobní svobody obviněného za účelem jeho dodání orgánu, který příkaz k zatčení vydal. Po vydání příkazu je nutno dodržet následující postup

• Zatčení provedou policejní orgány

• Policejní orgán, který zatčení provedl, má však za povinnost jej neodkladně, nejpozději do 24 hodin dodat soudu. Nestane-li se tak, musí být obviněný propuštěn na svobodu

• Soudce, jemuž byl obviněný dodán, musí jej neprodleně vyslechnout, rozhodnout o vazbě a toto rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy mu byl obviněný dodán

6) ZADRŽENÍ

Zadržení je krátkodobé opatření spojené s omezením osobní svobody, kterým se pro potřeby trestního řízení zajišťuje osoba, proti které se trestní řízení vede, především za účelem přezkoumání, zda jsou nebo nejsou dány důvody pro vzetí do vazby.

Trestní řád rozeznává

1. Zadržení obviněného policejním orgánemje přístupné jen tehdy

• Jde-li o osobu, proti které již bylo zahájeno trestní stíhání

• Jestliže je tu některý z důvodů vazby

Policejní orgán je však povinen bezodkladně toto ohlásit státnímu zástupci a zároveň mu předat veškerý spisový materiál společně s opisem protokolu o zadržení, aby státní zástupce mohl podat návrh na vzetí do vazby. Tento návrh musí být sepsán tak, aby nejpozději do 48 hodin od zadržení byl obviněný předán soudu, jinak musí být propuštěn. Soudce je povinen zadrženou osobu vyslechnout do 24 hodin.

1. Zadržení osoby podezřelé policejní orgánem lze

• Jde-li o osobu, která je podezřelá ze spáchání trestného činu

• Je-li dán některý z důvodů vazby

• Je-li tu předchozí souhlas státního zástupce

1. Omezení osobní svobody přistižené při trestném činu, smí omezit kdokoliv, pokud je to nutné

• Ke zjištění její totožnosti

• K zamezení útěku

• K zajištění důkazů

Ten kdo osobu omezil na osobní svobodě, je povinen ji předat ihned

Soubor 19

a) Způsoby nabývání vlastnického práva

České právo zná zcela výjimečně tzv. věci bez pána, tedy věci, které nejsou ve vlastnictví nikoho, ale předmětem vlastnického práva být mohou. Rozlišuje ovšem tzv. res extra comercius, tedy věci vyňaté z možnosti být předmětem závazkových vztahů, zejména smluv, s nimiž lze „obchodovat“, tedy je prodávat, darovat, směňovat apod.

Nabývání vlastnického práva

• Převod vlastnického práva- tj. zejména smlouvou kupní, darovací, směnnou, kterou vlastník převede věc, tedy vlastnické právo k ní, na nového vlastníka. Je-li předmětem smlouvy movitá věc, pak vlastnictví k věci se nabývá převzetím věci (tzv. tradicí), kdy jeden druhému ji odevzdá a ten ji od něho převezme. Jinak je tomu u nemovitostí. Převádí-li se smlouvou vlastnické právo k nemovitosti, nabývá se vlastnictví vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu.

• Přechod vlastnického práva-věc přechází do vlastnictví jiného nezávisle na vůli dosavadního vlastníka, např.: děděním

• Zhotovením nové věci

• Vydržením- dochází k němu tehdy, jestliže někdo, kdo není vlastníkem věci, ji dlouhodobě oprávněně drží v dobré víře, že věc je jeho. Kromě této podmínky musí být splněna ještě vydržecí doba. Ta musí být nepřetržitá a musí trvat alespoň tři roky, pokud je předmětem věc movitá, a deset let, pokud jde o nemovitost. Vlastnictví se pak nabývá uplynutím stanovené doby.

• Nalezením věci opuštěné, ztracené nebo skryté. Najde-li někdo ztracenou nebo opuštěnou věc, nesmí si nálezce věc ponechat, ale musí ji odevzdat na příslušný obecní úřad. Je-li věc uložena na obecním úřadě, může se o ni vlastník přihlásit do šesti měsíců ode dne jejího odevzdání. Uplyne-li tato lhůta, stává se vlastníkem věci obec. Pokud by si nálezce věc ponechal, vzniká na jeho straně bezdůvodné obohacení. Nálezce má pouze právo na náhradu nutných nákladů a na nálezné, které činí 10 % ceny nálezu.

• I rozhodnutím státního orgánu lze nabýt vlastnictví