Obcanske pravo C

Sám schovatel ale nemá právo vrátit věc dříve. Užije-li schovatel převzatou věc pro sebe nebo

umožní-li jinému užití věci, nahradí uschovateli veškerou škodu, a to i nahodilou. Úplata za úschovu

náleží schovateli jen tehdy, bylo-li to ujednáno.

VÝPŮJČKA

Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit

její bezplatné dočasné užívání. Předmětem výpůjčky může být pouze nezastupitelná věc. Vypůjčitel

nabývá právo věc užívat sjednaným způsobem. Vypůjčitel není oprávněn věc přenechat jiné osobě bez svolení půjčitele. Vypůjčitel má právo vrátit věc předčasně. Půjčitel se nemůže domáha předčasného vrácení věci. Obvyklé náklady spojené s užíváním věci nese vypůjčitel ze svého.

ZÁPŮJČKA

Smlouvou o zápůjčce přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a

po čase vrátil věc stejného druhu Předmětem mohou být také peníze jako zákonné platidlo. Při

peněžité zápůjčce mohou být jednány úroky. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána.

5) občanskoprávní odpovědnost za škodu – charakteristika, vymezení pojmu škoda, předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu, druhy odpovědnosti (podrobněji vysvětlit odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených a odložených věcech)

NÁHRADA ŠKODY

Škoda = újma na jmění, majetková újma vyjádřitelná v penězích. Škůdce = ten, kdo způsobil škodu.

Poškozený = ten, komu byla škoda způsobena. Škůdce je povinen nahradit škodu, kterou zavinil

(subjektivní odpovědnost = odpovědnost za zavinění). V případech stanovených zákonem je povinen

škůdce nahradit škodu, i když ji nezavinil (objektivní odpovědnost = odpovědnost bez zavinění).

Každý je povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě,

zdraví nebo na vlastnictví jiného (prevenční povinnost, prevence = předcházení). Povinnost zakročit

na ochranu jiného má každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu. Stejnou

povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit škodu, o které ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit (zakročovací

povinnost).

Kdo odvrací od sebe nebo od jiného bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok a způsobí

přitom útočníkovi újmu, není povinen k její náhradě (nutná obrana). Kdo odvrací od sebe nebo od

jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, není povinen k náhradě újmy tím způsobené, nebylo-li za

daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný

nebo ještě závažnější než újma, která hrozila (krajní nouze). Pokud osoba nebezpečí sama vyvolala,