Obcanske pravo C

6. třída dědiců

Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele (praneteř,

prasynovec) a děti prarodičů zůstavitele (strýc, teta), každý stejným dílem. Nedědí-li některé z dětí

prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti (bratranec, sestřenice).

Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl. Nepominutelnými dědici jsou děti

zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu

dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic

zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Ze

zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit,

anebo ho v jeho právu zkrátit. Pokud zůstavitel pořizuje závětí, musí práva nepominutelných dědiců

respektovat a zanechat jim to, co jim náleží. Pokud zůstavitel v závěti opomenul nepominutelné

dědice, závěť není neplatná, ale tito dědicové mají právo na vyplacení povinného dílu vůči závětním

dědicům.

Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který

a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,

b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,

c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo

d) vede trvale nezřízený život.

Na povinný díl se nepominutelnému dědici započte to, co od zůstavitele bezplatně obdržel v

posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší

dobu. Při započtení se však nepřihlíží k obvyklým darováním.

Nabytí dědictví potvrzuje soud. Probíhá řízení o dědictví. Soud potvrdí nabytí dědictví osobám, jejichž

dědické právo bylo prokázáno. Jedinému dědici soud potvrdí, že dědictví nabyl. Uvede, kdo je

dědicem, čí pozůstalost nabývá a z jakého důvodu. Několika dědicům soud potvrdí i dědické podíly.

Soud rozdělí pozůstalost podle nařízení zůstavitele. Dědí-li na základě závěti, mohou si dědicové

dohodnout jinou výši dědických podílů, než jakou jim zůstavitel vyměřil, pokud to zůstavitel výslovně

připustil. Dědí-li se podle zákona, dědicové si mohou před soudem v řízení o dědictví dohodnout, jaká

bude výše jejich dědických podílů. Soud dohodu schválí.

Odkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, popřípadě jedné či několika věcí

určitého druhu. Odkazovník není dědicem. Odkaz zůstavitel zřídí tak, že v závěti nebo v dědické

smlouvě nařídí dědici, aby odkazovníku vydal z pozůstalosti předmět odkazu. Odkazovníkem může

být jen osoba způsobilá dědit. Každému z dědiců musí zůstat z hodnoty dědictví alespoň čtvrtina