1. Osobnost

nepravidelný spánek, těžko si

zvyká na nové podněty – spíše

odmítá

3. typ pomalého dítěte

–> apatie, nízká aktivita,

pravidelný biorytmus, citové

ladění je mrzuté – bez výkyvů,

pomalé přizpůsobování

novému

– charakter – individuální zvláštnost člověka

– pohotovost nebo nedostatek pohotovosti jednat dle etických norem

– souhrn psychických vlastností osobnosti, které se projevují v mravní stránce

jeho chování a jednání, umožňuje kontrolu a řízení jednání člověka dle norem

– není vrozený, formuje se výchovou

– vyjadřuje, nakolik zvládáme své pudy a vůli

– základem charakteru každého jedince je hodnotový žebříček a svědomí

(= vnitřní hlas; zvnitřnění morálních hodnot, které jsou člověku vštěpovány od

dětství)

– Peckova typografie charakteru: 1. amorální

–> kojenci do 1 roku

2. konformní

–> do období puberty, přizpůsobení

3. nonkonformní

–> puberta a adolescence

4. konformně altruistický

–> dospělost, nezištné chování a konání

dobra

– rysy – psychické vlastnosti člověka projevující se ve specifických momentech chování

člověka

– extroverze x introverze

– dominance x submise

– stabilita x labilita

– afiliace (= přátelský člověk) x hostilita (= nemá rád lidi)

– vytrvalost x nedostatek vytrvalosti

– dostatečné x nedostatečné ovládání citových projevů

Vlastnosti osobnosti

– vlastnosti – charakteristiky, jimiž se člověk vyznačuje a na základě kterých můžeme

předvídat jeho chování

– rozdělení: 1. aktivně-motivační

–> motivace, potřeby, zájmy, aspirace

–> charakterizují zaměřenost osobnosti na určitou dominantní

činnost

2. vztahově-postojové

–> postoje, charakter

3. výkonové

–> schopnosti, inteligence

–> určují, jak úspěšně může člověk vykonávat nějakou činnost

4. autoregulační

–> sebepojetí, seberealizace, seberegulace, sebevědomí

–> určují, nakolik osobnost umí kontrolovat a řídit svoje prožívání

a jednání, plánovat svůj život a svou činnost

5. dynamické

–> temperament

– motivace – činnost vyvolaná motivem, končí ve chvíli, kdy je motiv naplněn

– lidé se liší v míře motivace

– motivační činitelé: – životní cíle (krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé)

– pobídka (vnější vlivy – např. reklama)

– motivy – potřeby

– motivy = pohnutky k jednání, které je zaměřeno na uspokojení potřeb

– rozdělení: 1. vnitřní (= impuls)

2. vnější (= iniciativa, stimul, podnět)

– druhy motivů: 1. potřeby

–> stav nedostatku nebo nadbytku přináší snahu o

dosažení rovnováhy

–> při neuspokojování potřeb vzniká deprivace

–> primární (= fyziologické), sekundární

(= sociokulturní)

–> Abraham Maslow: potřeby fyziologické

potřeba bezpečí a jistoty

potřeba lásky

potřeba uznání

potřeba seberealizace