1. Osobnost

4. dvojitý konflikt apatence – averze

–> konflikt dvou současně působících kladných a záporných sil

– frustrace – situace, kdy máme překážky při uspokojování potřeb

– blokování snahy o dosažení cíle, k němuž je jedinec motivován

– skutečnost, kdy je člověku znemožněno uspokojit nějakou subjektivní potřebu,

ačkoli myslel, že uspokojena bude

– frustrarční tolerance = obecná míra odolnosti vůči zátěžovým a konfliktním

situacím

– deprivace – strádání, dlouhodobý stav frustrace charakterizovaný krajním nedostatkem

něčeho, co je nezbytné pro uspokojování potřeb

– typy: 1. biologická

2. sociální

3. psychická

4. senzorická

– stres – ekvivalent dlouhodobého stavu frustrace

– stav nadměrného zatížení nebo ohrožení

– charakteristika stresových situací: neovlivnitelnost situace, nepředvídatelnost

vzniku, subjektivně nepřiměřené nároky na sebe sama, subjektivní vnitrně

neřešitelné konflikty

– fáze reakce na stres: uvědomění si zátěže, popírání reality, aktivace fyziologických

reakcí, hledání strategie, které by mohly vést ke zmírnění účinků stresu, chorobné

příznaky (začínáme si uvědomovat, že jde o chorobu, trvalejší stav), diagnostikování

stresu podmíněné procesy (např. zvýšení krevního tlaku, žaludeční vředy)

– způsoby reakce na zátěž: 1. regrese

–> nevědomý návrat či úpadek chování a prožívání na nižší

vývojovou úroveň

2. introjekce

–> přisuzování si vlastností, názorů a motivů někoho jiného

3. projekce

–> svalování viny na druhé, promítání, přisuzování, přenášení

vlastních pocitů, přání a motivů na jiné osoby

4. izolace

5. odčinění

6. popření

–> popírání si špatného, člověk se brání tím, že přijímá jen

takové informace, které pro něj nejsou ohrožující

7. fantazie

–> nahrazení nesnesitelných zážitků jinými uspokojujícími, i

když nereálnými

8. substituce

–> náhrada nedosažitelného uspokojení jiným

9. rezignace

–> předem se vzdáváme, bezmocnost, apatie, pasivita

10. potlačení a vytěsnění z vědomí

11. odsouzení „zvráceného a zkaženého“ světa, postojů či

chování druhých

–> pokrytectví, svatouškovství

12. sublimace a spiritualizace

13. fixace

14. identifikace

–> pokus o posílení vlastní hodnoty, ztotožnění se s někým

koho lze obdivovat, člověk si přisuzuje jeho vlastnosti

15. kompenzace

16. racionalizace

–> pokus o zvládnutí situace zdánlivě logickým přehodnocením

17. bagatelizace

18. úniky

–> bdělé či denní snění, úniky do četby, k drogám, do nemoci

19. komplex méněcennosti

20. zkratové reakce

21. sebetrestání a autopunitiva

22. somatizace

–> převedení konfliktu z psychické do zdánlivě čistě tělesné

oblasti

23. popření

–> potlačení významu původního cíle

24. vytváření reakcí