17. Teorie osobnosti, měření osobnosti

- vnuk Lucian Freud = malíř

- Freud měl ve Vídni privátní praxi, přednášel na univerzitě, publikoval

- v posledních 16 letech svého života trpěl Freud rakovinou (kuřák, 20 doutníků za den)

- po obsazení Rakouska německými vojsky odcestoval v roce 1938 spolu s dcerou Annou do Londýna, kde rok nato zemřel

- zkoumá vztah mezi minulými zkušenostmi člověka a jeho problémy (vliv nevědomí na chování člověka)

- základ lidské psychiky a motivace lidského chování: neuvědomované procesy probíhající v podvědomí, předvědomí či nevědomí

- duševní energie má sexuální povahu a má původ v biologických pudech

- vrstvy psychiky (Freudův ledovec): vědomí – snadno přístupné, plně si uvědomuji

předvědomí – jsme si schopni uvědomit, chceme-li, vzpomínky

nevědomí – poznatelné pouze zprostředkovaně z nevědomých projevů (gestikulace, chybné úkony, přeřeknutí), neurózy, symboliky ve snech, představy, přání

-„ Člověk je vystaven pudům jako základním determinantám svého chování a to zejména pudu sexuálnímu (libido) a agresivnímu.“

- dle Freuda existují 2 zdroje veškeré energie člověka:

EROS – pud sexuální – směřuje k sebezáchově a uchování druhu, princip sexuality

THANATOS – pud smrti – destruktivní a agresivní síly - pracují proti EROS, princip nirvany

- Freud rozlišuje 3 základní fáze psychosexuálního vývoje dítěte:

• orální – sídlem smyslné rozkoše jsou ústa, slasti se dosahuje sáním, žvatláním a jídlem (novorozenec - 1,5 roku), schizoidní neuróza

• anální – zdrojem potěšení je oblast konečníku, dítě si uvědomuje vylučování a začíná jej ovládat, čistotnost (1,5 - 3 roky), nutkavá neuróza

• falické – rozkoš pochází z dráždění genitálií, sexuální fantazie, závist (3 - 6 let), hysterická porucha

- Oidipovský komplex = zamilování dívky do otce / Elektřin komplex = chlapce do matky

- po 5. až 6. roce nastává vytěsnění sexuality a až do 12. roku dítěte, hovoříme o období latence

- Freudův strukturální model psychiky, rozčlenění osobnosti:

ID (ono) – zde vládnou pudy a principy slasti, vášeň, libido, temná a nepřístupná část osobnosti, vnitřní dítě

EGO (já) – racionální, funguje na principu reality, důležitou roli hrají zkušenosti jedince, požadavky převádí do reality

SUPEREGO (nadjá) – zahrnuje svědomí, ideální ego, zvnitřněné hodnoty a morálka společnosti, vnitřní rodič, morálka, omezení, zákazy, princip dokonalosti

- příklady konfliktů: ID x ego = holčička chce ukrást panenku, ale neudělá to, protože se bojí, že by se cítila špatně

ID x superego = holčička chce ukrást panenku, ale neudělá to, protože maminka říkala, že krást se nemá

ego x superego = holčička má na panenku našetřeno, ale nekoupí si ji, protože se ve škole učili, že máme žít střídmě, a proto našetřené peníze daruje žebrákovi