20. Duševní zdraví, duševní poruchy

C) Mánie

• povznesená nálada, prchavost myšlenek – jde o nadbytek afektů, stupňování nutkání k pohybu

• nepřerušovaná snaživost, neúnavná aktivita, zvýšené sebevědomí x povznesená nálada sahá od veselosti až po hlučnou rozpustilost, může však končit i v podrážděnosti a agresivitě

• chování velmi nestabilní, ztrácí se odstup vůči ostatním, dochází k vměšování, obtěžování, ztrátě zábran

• nemocný je posedlý nutkáním na všechno reagovat – často nekritické sebepřeceňování s vědomím, že všechno dokáže a všechno ví, pocity viny maniakovi chybí

• maniak stojí vždy nad věcmi, nebere na vědomí ani tělesné potřeby, cítí se zdravý a výkonný – může dojít i k smrtelnému stavu vyčerpanosti, často se přehlédnou i vážné nemoci

• dochází k těžkým poruchám spánku x je to chápáno jako znak výkonnosti a nadřazenosti nad jinými

3. PSYCHOPATIE (dissociální poruchy osobnosti)

Dlouhodobá odchylka od běžných projevů osobnosti, tj. nápadné, podivínské, nepřizpůsobivé chování. Psychopaté nejsou v pravém slova smyslu nemocní, současně ale také nejsou zdraví, jsou prostě „jiní“ – chybějí jim některé nervové struktury a proto:

• jinak reagují na nebezpečí a na bolest

• jejich impulzivita je špatně kontrolovaná

• nechápou problematiku viny a trestu

• zcela jinak než 99% většina lidí vidí smysl a cíl mezilidských vztahů

• jsouce typickými predátory, vnímají všechny své bližní jenom jako kořist

Psychopaté nejsou ve společnosti ihned rozeznatelní, naopak mohou mít dobré společenské postavení (manažeři, politici)

Druhy

• citová psychopatie – přehnané city nebo citová chladnost

• morální psychopatie – nedostatek svědomí, bezcharakternost

• sadistická psychopatie – citová chladnost, bezcitnost, nesvědomitost, sklon ke krutosti projevující se už v dětství (např. trápení zvířat)

• sexuální psychopatie

Duševní zdraví a duševní poruchy přímo souvisí s duševní hygienou.

Psychohygiena

Je nauka o tom, jak si chránit a upevňovat duševní zdraví a jak zvyšovat odolnost člověka vůči nejrůznějším škodlivým vlivům. Stojí na pomezí mezi lékařskými a psychologickými vědami.

Význam psychohygieny

• Prevence somatických a psychických nemocí – duševně zdravý člověk bývá odolnější proti somatickým nemocem

• Dobrá pracovní výkonnost – vyrovnaný člověk se dokáže dobře koncentrovat na práci i odpočinek

• Fungující sociální vztahy – člověk, který má pevné duševní zdraví, je schopen působit pozitivně na svoje sociální okolí a tím také budovat uspokojivé vztahy

• Subjektivní spokojenost – člověk, který nežije pod vlivem stresu, neprožívá silná citová napětí, která by mohla způsobit jeho nevyrovnanost

Metody psychohygieny

• Dostatečná doba spánku

• Správná výživa (nepřejídání sem vyvážené složení stravy, pravidelnost atd.)

• Správné dýcháním dostatek pohybu

• Správné hospodaření s časem (vyváženost času věnovaného práci a odpočinku)

• Relaxační a autoregulační cvičení

• Volný čas

• Prostor, který může člověk věnovat sám sobě a svým koníčkům

• Důležitý pro regeneraci a odreagování od každodenních starostí

• Člověk by měl mít koníček – vede k dobré náladě a zkvalitnění života