6. Čití a vnímání

- čas: vnímáme na základě zkušeností, základem je vnímání následnosti, postupných změn na předmětech, vliv na vnímání času mají rytmické děje v našem těle (dýchání, puls, trávení)

Vlastnosti vnímání:

1) výběrovost - vybíráme pouze určité vjemy (tím bráníme přetížení CNS)

- výběrovost je podmíněna vlastnostmi vnímající osobnosti - zájmy, potřeby

2) zaměřenost - soustředěnost na figuru a odsouvání jejího okolí do pozadí

- vyčlenění figury do pozadí ji umožňuje lépe vnímat

3) pregnantnost - umožňuje nám vnímání neúplných podnětů jako celek (skvrny - pes …)

- dotváření vjemů na základě předchozí zkušenosti

4) transpozice - podněty, které známe, dokážeme rozpoznat i v situaci, kdy se změní jejich forma

- např. melodie hraná v jiné tónině nebo na jiné hudební nástroje

5) konstantnost* - podněty ve změněných podmínkách vnímáme stále stejně *Stálost (konstantnost) vnímání – umožňuje vnímat vlastnosti (tvar, barva, jas a velikost) jako stálé, a to nezávisle na jejich vzdálenosti, změně osvětlení či úhlu pohledu (proximální podnětové vzorce)

stálost tvaru – v mysli je utvořena ustálená mentální reprezentace objektu

stálost barvy – nefunguje u nových předmětů

stálost jasu – percepční systém vyhodnocuje relativní množství odraženého světla (spíše než jeho absolutní množství)

stálost velikosti

Vliv na kvalitu vnímání

- stav orgánu

- celkový tělesný stav (únava, afekt, drogy,…)

- předchozí zkušenosti

Poruchy vnímání

• Poruchy vnímání, které nejsou patické (chorobné):

1. smyslové klamy

2. Purkyňovy paobrazy (následné barevné kontrasty, červená ve tmě tmavší než modrá), Ebbinghausův klam

3. živá představa

4. eidetizmus – schopnost věrně se živou senzorialitou v představě reprodukovat viděnou nebo slyšenou skutečnost, běžný u dětí do 15 let, u umělců…

5. pareidolie – fantazijní dotváření reálných neurčitých útvarů

6. synestezie – asociace a zaměňování vjemů z různých čidel (např. barevné slyšení)

• Patické poruchy vnímání:

ILUZE - zkreslený vjem skutečného podnětu

- pseudoiluze = patický vjem, při němž je si osoba vědoma, že jde o zkreslený vjem (člověk si iluzi uvědomuje)

HALUCIANCE - klamný vjem vzniklý bez reálného podnětu - nejzávažnější porucha smyslového vnímání, klamné vjemy vznikající nezávisle na vnějším podnětu, o jejich realitě je subjekt přesvědčen, mohou ovlivňovat jeho jednání

- uvědomuje-li si člověk své halucinace = pseudohalucinace

Dělení podle smyslů:

sluchové halucinace - nejčastěji jsou slovní a pacient je označuje jako hlasy

- imperativní – přikazují

teleologické – radí

antagonistické/kontrérní – když se o pacienta hádají

zrakové halucinace - různě složité halucinace, od obrazců po osoby

hmatové halucinace - například o svědění, které je způsobené halucinovanými parazityčichové a chuťové halucinace - vyskytují se často společně, jídlo má zvláštní chuť, pacient má pocit, že je otrávené, může čichat jedovaté plyny, které ho mají otrávitkinestetické halucinace - člověk je přesvědčen, že létá, padá