Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Objasnete problematiku zamerenosti osobnosti na zaklade potreb, motivace a zajmu

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (40 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

6. Objasněte problematiku zaměřenosti osobnosti na základě potřeb, motivace a zájmů Zaměřenost osobnosti je soubor vlastností, kterým je společná orientace jedince na určité cíle a usilování o určité hodnoty. Součástí zaměřenosti je aktivizace schopností, případně celkového psychického i tělesného potenciálu člověka. Jedinci u kterých není rozvinuta zaměřenost, málokdy o něco dlouhodobě usilují, málokdy mobilizují své předpoklady a síly k aktivitám, jimiž by něco dokázali. Jsou tedy odkázáni pouze na vnější podněcování (odměny, tresty, lákadla) vyvolávající dočasná chtění. Takové podněty nejsou dostatečnou hnací silou rozvoje osobnosti. POTŘEBY Potřeby představují základní rovinu zaměřenosti. V biologickém základu člověka jsou zakotveny primární potřeby (potrava, spánek, bezpečí, orientace, aktivita). Vyšší potřeby jsou spjaty se společenským začleněním člověka a lze je uspořádat do následujících pěti hlavních skupin: 1. POTŘEBY POZNÁVACÍ Projevují se jednak jako touha po informacích, zajímavostech, ale také jako touha řešit problémy, zkusit vlastní síly k objevení a řešení problému. V tomto druhém případě jde hlavně o objevení postupů, které k výsledku vedli. 2. POTŘEBY SOCIÁLNÍ Jsou to rozmanité, někdy i protichůdné způsoby potřeby : Být oblíbený Zaujmout pevné postavení (status) Být oceňován (prestiž) Patřit do skupiny (afiliace) Soutěživost (kompetice) Získat převahu (dominance) Spolupracovat, získávat a dávat pomoc (kooperace) Nechat se vést, podřídit se (submise) Mít vzor, idol (imitace, identifikace) 3. POTŘEBY AKTIVITY Patří sem např. potřeby motorického odreagování se po nehybnosti, ale především činnosti pracovní, sportovní, herní, zájmové a rekreační. 4. POTŘEBY DOSAHOVÁNÍ VÝKONŮ (VÝKONOVÉ POTŘEBY) Úsilí něco dokončit, udělat a zvládnout lépe než před tím. Vydobít si díky výkonům uznání druhých, ale i pocit spokojenosti sám se sebou. Důležité je vytyčování si aspirací = cílů, na které si troufáme. 5. POTŘEBY EXISTENCIÁLNÍ (POTŘEBY SMYSLU ŽIVOTA) Potvrzuje se, že každý člověk je jimi v určitých životních situacích zaměstnán, ba zcela pohlcen. Neuspokojení existenciálních potřeb se tedy vesměs pojí s životní krizí. Uspokojení jich je často odrazovým můstkem pro rozmach tvořivých sil. Zvýšená vnímavost této potřeby je např. při odchodu do důchodu, smrti někoho blízkého, rozvodu, nebo vážných zdravotních problémech. Americký psycholog A. Maslow je autorem teorie hierarchického uspořádání potřeb, neboli stupňovitého řazení od nejnižších až po nejvyšší -potřeby fyziologické (hlad, žízeň, sex), potřeba bezpečí, lásky, sebeůcty, seberozvoje, potřeby poznávání a estetické. Jedinec dospívá k vyšším potřebám až tehdy, když dosáhne ve svém dosavadním životě uspokojení potřeb nižších.Neuspokojení potřeb nižších (trápení) nevede k síle pozvednout se na vyšší úroveň = vážná újma až psychická deformace. MOTIVACE Potřeby jsou základním vnitřním činitelem zaměřenosti osobnosti. Neexistují jen samy o sobě, ale propojují se s vnějšími popudy (incentiva). Pohnutky k jednání, vytvářené vzájemnými vztahy mezi vnitřními potřebami a vnějšími incentivami, označujeme termínemmotivace. Motivace bývavnější pokud převažují popudy, incentivy nebovnitřní pokud převažují potřeby.Např: Žák ve škole se učí, protože to uspokojuje jeho touhu poznávat a objevovat nové. Příklad vnitřní učební motivace. A vedle něho sedí žák, kterého to vůbec nezajímá, ale věnuje velké úsilí, aby se naučil, neboť mu hrozí špatná známka, nebo že se nedostane na vysokou školu. To je vnější incentivní motivace. ZÁJMY Slovem zájem označujeme uvědomělé, dlouhodobé a soustavné zaměření aktivity jedince na vybranou oblast poznávání a seberealizace. Zájmy sjednocují řadu oblastí osobnosti a aktivují jejich nasměrování. Např. sběratelský zájem integruje: Poznávací zaměřenost - chce o dané oblasti něco vědět Sociální zaměřenost - začleňuje se do mezilidských vztahů (kontakty se sběrateli) Prakticko-prováděcí zaměřenost – realizování v rámci zájmu (třídění, popisky) Hodnotová zaměřenost - vyzdvihuje určité cíle jako hodnoty, záleží mu na nich, přináší oběti Životně stylová zaměřenost - organizace dne, životní plány Rozvíjení a prohlubování zájmové oblasti má tedy pro vyhraněnost osobnosti zjevně velký význam.

Témata, do kterých materiál patří