afektivní-procesy

REGULACE EMOCÍ

• Regulace emocí se netýká pouze negativních emocí, ale i emocí prožitkově pozitivních a jejich managementu v různých situacích a kontextech.

• Regulace emocí zahrnuje jak tlumení, tak udržování prožitkově pozitivní i prožitkově negativní emoce, v souladu se situačními požadavky

• Regulace emocí je ovlivňována aktuální životní zkušeností, životním kontextem a momentální situací jedince a je přítomna v emoci vždy a nutně, jakožto její nedělitelná součást

• Regulace může být zaměřená jak na spouštěcí mechanismy, tak na prožitek nebo externalizovanou podobou reakce

Regulace emocí se vztahuje k procesům (afektivním, kognitivním a motivačním), s jejichž pomocí ovlivňujeme:

• jaké emoce máme

• kdy je máme

• jak je prožíváme

• vůči komu a za jakých okolností a jakým způsobem je projevujeme.

-Stejný pojem se vztahuje k procesům a jednání, kterými ovlivňujeme, jaké emoce mají ostatní.

-Emoce druhých neovlivňujeme pouze explicitně (uklidni se!), ale rovněž implicitně (např. svým smutkem přitahujeme pozornost ostatních, kteří nás utěšují, iniciujeme změnu v jejich chování, sociální úsměv)

-Freud si povšiml, že regulace emocí ve smyslu potlačování silných, prožitkově negativních emocí (jakými jsou zlost anebo pocity viny, nezpracované, ponižující a dehonestující emoce a traumata, pocity studu a trapnosti) může vést k obsesivním myšlenkám a varietě patologického chování, vyústit v depresi, úzkost, neurastenii či hysterii.

-Freud s naléhavostí hovořil o „uskřiknutém afektu“ (eingeklemmter Affect) pacienta a postupně vymezil obranné psychické mechanismy ega (např. racionalizaci, sublimaci), kterými jedinec zpracovává (reguluje!) prožitkově negativní emoce.

-studium emocí v 60. letech v souvislosti se zájmem o stres a Lazarusovu koncepci stresu a copingu.

-další oživení diskuse o afektivitě a regulaci emocí byla teorie attachementu Bowlbyho a Aisworthové (1969) a jistota a přesvědčivost, s jakou akcentovala význam emoční regulace v interakci pečovatel-dítě a význam tohoto interakčního modelu v dalším vývoji a vztazích jedince.

Regulace emocí - strategie

• Behaviorální: sport, relaxace a cvičení, kouření, alkohol, farmaka, jídlo, hádky, kino, nakupování

• Motivační: změna cílů, spojeno s kognitivním přehodnocením

• Sociální: přátelé....

Regulace emocí a příbuzné pojmy

• Coping se soustřeďuje především na zvládání negativních emocí – regulace emocí oproti tomu zahrnuje i regulaci emocí pozitivní valence.

• Regulace nálady se liší od emoční regulace především svým bez-objektovým charakterem a komplexnější etiologií.

» Psychické obrany (ega) se podobně jako copingové strategie týkají především obran před prožitkově negativními/obtěžujícími impulsy (agrese, sexuální pudy), ale především jsou oproti emoční regulaci převážně nevědomé.