Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Charakterizujte predmet psychologie, vyvoj psychologickeho mysleni a hlavni psychologicke disc

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (44 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

1. Charakterizujte předmět psychologie, vývoj psychologického myšlení a hlavní psychologické disciplíny Psychologie pochází ze spojení řeckých slov „psyché“ = duše a „logos“ = učené slovo. Psychologie je tedy věda o lidské psychice. Psychika označuje duševní život člověka. Předmětem zkoumání psychologie jsou zákonitosti lidské psychiky. Psychologie je samostatným vědním oborem, má svoji historii, teorii, metodologii, praxi. Uplatňuje se všude tam, kde je třeba, aby člověk působil na člověka. Psychologie se v životě člověka vyskytuje ve třech podobách – laická, vědecká a narativní. Laická psychologie je nevědecká, neškolená. Každý z nás je v podstatě laickým psychologem, když sám hledá odpovědi na psychologické otázky. Vědecká psychologie je reprezentovaná odborným psychologem, literaturou či institucí. Psychologie narativní neboli umělecká je prezentována v podobě vyprávění příběhu. Setkáváme se s ní např. v knihách, filmech nebo divadle. Předmět psychologie tvoří chování, prožívání, postoje a vlastnosti lidí. Zabývá se jejich osobností a vývojem, krizemi i úsilím vymanit se z těchto krizí a realizovat svou životní cestu. Pojetí svého předmětu vyjadřuje psychologie v konkrétních tématech, jimiž se zabývá. PŘEDVĚDECKÁ PSYCHOLOGIE - zaměřuje se na hloubku psychologických problémů spjatých s podstatou člověka a jeho věcných otázek, neexistuje jako samostatná věda, je součástí filosofie PRVNÍ ETAPA – TÉMA DUŠE Tato etapa zahrnuje antické období a středověk. Jejím obecným znakem je pojetí psychologie jako nauky o duši: a) duše jako síla oživující tělo, odloučení duše od těla znamená smrt b) duše jako jádro, podstata lidské bytosti dávající jejímu životu smysl V Platónově pojetí je duše uvězněna v těle, její pravý život nastává až mimo ně. V Aristotelově pojetí si musíme uvědomit, že tím čím jsme nejsme automaticky, ale filosofujícím přemýšlením se tím musíme teprve stát. To čím jsme je založeno na rozumovém poznání, které nám umožní vhled. Vhled je způsobilostí duše, člověk jím naplňuje účel života a koná vhledem dobro. Tomáš Akvinský zdůrazňuje spojitost člověka se světem přírody. Duše má své hluboké důvody a odpovídá lidské přirozenosti. DRUHÁ ETAPA – TÉMA VĚDOMÍ Klíčovou postavou této etapy je francouzský filosof R. Descartes, který zkoumá vědomé myšlenkové pochody. Duše pomalu mizí z centra zájmu a je nahrazena vědomím. V návaznosti na Descarta anglický myslitel J. Locke navrhuje introspekci = metoda zkoumání toho, co probíhá v mysli. POČÁTKY PROTICHŮDNÉHO SMĚŘOVÁNÍ PSYCHOLOGIE G. W. Leibniz říká, že člověk je v sobě samém založeným bytím. Od teorií Locka versus Leibnize se odvíjejí tradice ústící ve dvě protichůdná směřování veškeré pozdější psychologie. Lockovská tradice inspirovala ve svých důsledcích směry, které kladly důraz na vliv prostředí, tvarující lidskou osobnost. Úkolem psychologie je tedy zkoumat působící vlivy myšlení., známe-li je poznáme beze zbytku osobnost. Tuto pozici zastává behaviorismus. Leibnizovská tradice inspirovala směry, které kladou důraz na svébytnost osobnosti, na usilování o životní smysl z nitra, na seberealizaci. Tento jev se projevuje v humanistické psychologii. PSYCHOLOGIE JAKO VĚDNÍ DISCIPLÍNA 1879 W. Wundt zakládá první psychologickou laboratoř. Pokud se chtěla psychologie stát samostatnou uznanou vědou jako jiné např. přírodní vědy, musela pracovat experimentálně, v laboratoři. Orientoval se na poznávání duševních pochodů pomocí introspekce – badatel podle určitých pravidel popisuje průběh různých emocí, např. hněvu. Pod Wundtovým vlivem zakládá Titchener podobnou laboratoř v USA. Začíná prudký vzestup psychologického experimentování. ROZRŮZNĚNÍ PSYCHOLOGIE NA POČÁTKU 20. STOLETÍ Zřizování psychologických laboratoří a konstituování psychologie jako vědního oboru přináší vlnu diskuzí a sporů. Psychologie má nejenom poznávat, ale také radit a pomáhat. První spor se týkal introspekce, která je podle P. T. Younga příliš subjektivní. Psychologie se musí zaměřit na chování a rozvinout experimentální metody jeho výzkumu. Tento program se stává programem amerických behavioristů – zakladatel J. B. Watson. Druhý spor se týkal toho, jestli jsou vědomé pochody jedinou oblastí psychologie. S objevy z oblasti hypnózy a s rozbory snů přichází otázka, jestli neexistují také pochody v našem nevědomí. Rodí se psychoanalýza – zakladatel S. Freud. Třetí spor se týkal orientace původních psychologických laboratoří na vyčleňování jednoduchých elementů prožívání a chování. Proti elementové psychologii vystupuje zásada celostnosti, protože psychologická realita se vyznačuje přirozenými celky fungujícími v souvislostech. Vše živé směřuje k tvarům, celkům a formám, řídí se takto vnímání, myšlení, chování. Vzniká psychologie celostní (tvarová) – gestaltismus, zakladatelé Wertheimer a Köhler. SOUČASNÁ PSYCHOLOGIE –PSYCHOLOGICKÉ SMĚRY - moderní vědecká psychologie usiluje o objektivnost a přesnost, ale doplácí ztrátou hloubky HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE Zahrnuje psychoanalýzu od Freuda, analytickou psychologii a individuální psychologii. Za běžnými projevy našeho prožívání, usilování a jednání hledá hlubší vrstvu působících činitelů - nepřipuštěných a potlačených citů, pohnutek. J. Jung naopak vidí základ těchto činitelů v tzv. archetypech. Archetypy = prožitkové obsahy, které vznikly v dějinách lidstva, ale každý jedinec je nese v sobě. NEOBEHAVIORISMUS Zůstává důraz na chování jako u behavioristů. Chování organismu je sice ovlivňováno jeho předchozí úspěšností či neúspěšností (odměna, tresty), ale důležitý je i poznávací zájem, který se prosazuje jako směřování organismu k orientaci v prostředí. Potřeba organismu vytvářet kognitivní mapy do zásoby nezávisle na potřebách. Zakladatel E. C. Tolman. KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE Navazuje na gestaltismus. Předmětem jejího zájmu je vytváření vnitřních obrazů (modelů) vnějšího světa, respektive vnitřního obrazu situací, událostí a problémů s nimiž se setkáváme, tak abychom se v tomto světě (situacích, problémech) dobře a s předstihem orientovat

Témata, do kterých materiál patří