Charakterizujte predmet psychologie, vyvoj psychologickeho mysleni a hlavni psychologicke disc

Lockovská tradice inspirovala ve svých důsledcích směry, které kladly důraz na vliv prostředí, tvarující lidskou osobnost. Úkolem psychologie je tedy zkoumat působící vlivy myšlení., známe-li je poznáme beze zbytku osobnost. Tuto pozici zastává behaviorismus.

Leibnizovská tradice inspirovala směry, které kladou důraz na svébytnost osobnosti, na usilování o životní smysl z nitra, na seberealizaci. Tento jev se projevuje v humanistické psychologii.

PSYCHOLOGIE JAKO VĚDNÍ DISCIPLÍNA

1879 W. Wundt zakládá první psychologickou laboratoř. Pokud se chtěla psychologie stát samostatnou uznanou vědou jako jiné např. přírodní vědy, musela pracovat experimentálně, v laboratoři. Orientoval se na poznávání duševních pochodů pomocí introspekce – badatel podle určitých pravidel popisuje průběh různých emocí, např. hněvu. Pod Wundtovým vlivem zakládá Titchener podobnou laboratoř v USA. Začíná prudký vzestup psychologického experimentování.

ROZRŮZNĚNÍ PSYCHOLOGIE NA POČÁTKU 20. STOLETÍ

Zřizování psychologických laboratoří a konstituování psychologie jako vědního oboru přináší vlnu diskuzí a sporů. Psychologie má nejenom poznávat, ale také radit a pomáhat. První spor se týkal introspekce, která je podle P. T. Younga příliš subjektivní. Psychologie se musí zaměřit na chování a rozvinout experimentální metody jeho výzkumu. Tento program se stává programem amerických behavioristů – zakladatel J. B. Watson. Druhý spor se týkal toho, jestli jsou vědomé pochody jedinou oblastí psychologie. S objevy z oblasti hypnózy a s rozbory snů přichází otázka, jestli neexistují také pochody v našem nevědomí. Rodí se psychoanalýza – zakladatel S. Freud. Třetí spor se týkal orientace původních psychologických laboratoří na vyčleňování jednoduchých elementů prožívání a chování. Proti elementové psychologii vystupuje zásada celostnosti, protože psychologická realita se vyznačuje přirozenými celky fungujícími v souvislostech. Vše živé směřuje k tvarům, celkům a formám, řídí se takto vnímání, myšlení, chování. Vzniká psychologie celostní (tvarová) – gestaltismus, zakladatelé Wertheimer a Köhler.

SOUČASNÁ PSYCHOLOGIE – PSYCHOLOGICKÉ SMĚRY

- moderní vědecká psychologie usiluje o objektivnost a přesnost, ale doplácí ztrátou hloubky

HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE

Zahrnuje psychoanalýzu od Freuda, analytickou psychologii a individuální psychologii. Za běžnými projevy našeho prožívání, usilování a jednání hledá hlubší vrstvu působících činitelů - nepřipuštěných a potlačených citů, pohnutek. J. Jung naopak vidí základ těchto činitelů v tzv. archetypech. Archetypy = prožitkové obsahy, které vznikly v dějinách lidstva, ale každý jedinec je nese v sobě.

NEOBEHAVIORISMUS

Zůstává důraz na chování jako u behavioristů. Chování organismu je sice ovlivňováno jeho předchozí úspěšností či neúspěšností (odměna, tresty), ale důležitý je i poznávací zájem, který se prosazuje jako směřování organismu k orientaci v prostředí. Potřeba organismu vytvářet kognitivní mapy do zásoby nezávisle na potřebách. Zakladatel E. C. Tolman.