Charakterizujte predmet psychologie, vyvoj psychologickeho mysleni a hlavni psychologicke disc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Lockovská tradice inspirovala ve svých důsledcích směry, které kladly důraz na vliv prostředí, tvarující lidskou osobnost. Úkolem psychologie je tedy zkoumat působící vlivy myšlení., známe-li je poznáme beze zbytku osobnost. Tuto pozici zastává behaviorismus.
Leibnizovská tradice inspirovala směry, které kladou důraz na svébytnost osobnosti, na usilování o životní smysl z nitra, na seberealizaci. Tento jev se projevuje v humanistické psychologii.
PSYCHOLOGIE JAKO VĚDNÍ DISCIPLÍNA
1879 W. Wundt zakládá první psychologickou laboratoř. Pokud se chtěla psychologie stát samostatnou uznanou vědou jako jiné např. přírodní vědy, musela pracovat experimentálně, v laboratoři. Orientoval se na poznávání duševních pochodů pomocí introspekce – badatel podle určitých pravidel popisuje průběh různých emocí, např. hněvu. Pod Wundtovým vlivem zakládá Titchener podobnou laboratoř v USA. Začíná prudký vzestup psychologického experimentování.
ROZRŮZNĚNÍ PSYCHOLOGIE NA POČÁTKU 20. STOLETÍ
Zřizování psychologických laboratoří a konstituování psychologie jako vědního oboru přináší vlnu diskuzí a sporů. Psychologie má nejenom poznávat, ale také radit a pomáhat. První spor se týkal introspekce, která je podle P. T. Younga příliš subjektivní. Psychologie se musí zaměřit na chování a rozvinout experimentální metody jeho výzkumu. Tento program se stává programem amerických behavioristů – zakladatel J. B. Watson. Druhý spor se týkal toho, jestli jsou vědomé pochody jedinou oblastí psychologie. S objevy z oblasti hypnózy a s rozbory snů přichází otázka, jestli neexistují také pochody v našem nevědomí. Rodí se psychoanalýza – zakladatel S. Freud. Třetí spor se týkal orientace původních psychologických laboratoří na vyčleňování jednoduchých elementů prožívání a chování. Proti elementové psychologii vystupuje zásada celostnosti, protože psychologická realita se vyznačuje přirozenými celky fungujícími v souvislostech. Vše živé směřuje k tvarům, celkům a formám, řídí se takto vnímání, myšlení, chování. Vzniká psychologie celostní (tvarová) – gestaltismus, zakladatelé Wertheimer a Köhler.
SOUČASNÁ PSYCHOLOGIE – PSYCHOLOGICKÉ SMĚRY
- moderní vědecká psychologie usiluje o objektivnost a přesnost, ale doplácí ztrátou hloubky
HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE
Zahrnuje psychoanalýzu od Freuda, analytickou psychologii a individuální psychologii. Za běžnými projevy našeho prožívání, usilování a jednání hledá hlubší vrstvu působících činitelů - nepřipuštěných a potlačených citů, pohnutek. J. Jung naopak vidí základ těchto činitelů v tzv. archetypech. Archetypy = prožitkové obsahy, které vznikly v dějinách lidstva, ale každý jedinec je nese v sobě.
NEOBEHAVIORISMUS
Zůstává důraz na chování jako u behavioristů. Chování organismu je sice ovlivňováno jeho předchozí úspěšností či neúspěšností (odměna, tresty), ale důležitý je i poznávací zájem, který se prosazuje jako směřování organismu k orientaci v prostředí. Potřeba organismu vytvářet kognitivní mapy do zásoby nezávisle na potřebách. Zakladatel E. C. Tolman.