Forenzní psychologie

VIKTIMOLOGIE

• Je odvětví kriminologie; jde o vědní obor, který se zabývá oběťmi trestných činů, jejich typologií a předpoklady stát se obětí trestního činu neboli viktimnost.

• Stejně tak se věnuje problematice obětí z hlediska jejich vyrovnávání se s činem, který na nich byl spáchán.

• Proces, kterým se člověk stává obětí trestného činu, se nazývá viktimizace.

• Každý z nás je potenciální oběť trestného činu, ale některé skupiny mají zvýšené riziko.

• Oběť může svým chováním do značné míry ovlivnit vznik trestného činu.

U chování oběti sledujeme nejčastěji rizikové faktory, jako:

• pohyb po tmavých málo frekventovaných místech a odlehlých místech

• navazování kontaktů s neznámými osobami

• vpuštění neznámých osob do bytu

• autostop

• opilost

• špatné zabezpečení bytu nebo auta

• pohyb v rizikových skupinách (gangy, party)

• agresivní a arogantní chování

• Trestný čin často oběť vykolejí z běžného života.

• Oběť potřebuje obnovit iluzi či víru v sebe a v dobrý svět.

• To, že o zážitku mluví, jí vlastně pomáhá se s ním vyrovnat a vytvořit z něj vzpomínku, která ji již nerozruší. Jsou oběti, které to zvládnou samy a jsou oběti, které potřebují pomoc odborníků.

Využití psychologie při vyšetřování TČ

1. Soudně znalecké posuzování

• představuje dnes běžně dostupnou psychologickou službu využívanou pro účely vyšetřování i soudního projednávání věci.

• Je pro ni charakteristické, že má procesní nikoli pouze taktický význam; tzn., že na soudně znalecký posudek se nahlíží jako na DŮKAZNÍ PROSTŘEDEK, uplatňuje se jako jeden z řady důkazů a soud k němu při projednávání věci přihlíží.

• Při své činnosti znalec podrobuje obviněného (poškozeného, svědka) psychologickému vyšetření, pomocí něhož posuzuje jeho osobnost, věrohodnost, kriminální motivaci či jeho následný kriminální vývoj a možnost resocializace (znovu začlenění).

1. Psychologie výslechu

• Psychologie se zabývá výslechem ve dvou ohledech:

1. Za prvé zkoumá výslech jako určitou zvláštní formu mezilidského jednání a objasňuje psychologické souvislosti dění mezi vyslýchajícím a vyslýchaným.

2. Za druhé se zabývá výsledným produktem výslechu, tj. výpovědí.

• Zajímá ji, jaké psychologické okolnosti se podílejí na utváření výpovědi, a posuzuje její věrohodnost.

1. Detektor lži (fyziodetekce, polygraf)

• Registruje spontánní fyziologické reakce organismu

• Jeho psychologickou podstatou je asociační experiment

• Je využíván pro objasňování kriminálních případů v řadě zemí

Fungování detektoru:

• Přístroj, který objektivně zaznamenává právě zmíněnou poslední rovinu prožívaných citů. V praxi se běžně používají tzv. čtyřkanálové polygrafy, které zaznamenávají tep, tlak, frekvenci dýchání a vodivost kůže.

• Psychologickou část tvoří sady určitých otázek, kde jsou zahrnuty kritické otázky, které mohou vyvolat patřičnou reakci.

• K tomuto použití je nutný souhlas osoby.