Otázka č. 10

Druhy sociálních skupiny:

• Formální skupiny – jsou vytvářeny záměrně, zpravidla jsou oficiálně ustanoveny, je stanovena jejich struktura a pravidla vnitřního života. Příkladem formální skupiny je organizace, pracovní skupina, školní třída.

• Neformální skupiny – vznikají na základě osobních, neformálních vztahů, zpravidla spontánně. Jejich podoba, struktura a způsob fungování vychází z nitra skupiny, odráží vztahy ve skupině. Členy neformální skupiny často spojují emocionální vazby.

• Primární skupiny – vyznačují se těsnými osobními vztahy a silným vlivem na své členy. Příkladem primární skupiny je rodina. Tyto skupiny bývají obvykle malé, existují delší dobu, jejich členové jsou v bezprostředním kontaktu, vztahy mezi nimi jsou intimní, jejich vnitřní život charakterizuje emocionalita a spolupráce.

• Sekundární skupiny – jsou spíše velké s neosobními, formálními vztahy. Vznikají jako důsledek nějakého zájmu nebo úkolu. Členství v nich je často prostředkem dosahování jistých cílů.

• Členské a nečlenské skupiny – tyto názvy se používají při potřebě odlišit členy skupiny od ostatních

• Referenční skupiny – skupiny, které mají silný vliv na jedince, dává se do souvislosti se sebehodnocením. Jedinec se s touto skupinou srovnává a snaží se chovat jako její příslušníci.

Rodina jako základní sociální skupina

Jejím hlavním smyslem je reprodukce. Usnadňuje lidem péči o děti a jejich výchovu, je biologicky důležitá pro zachování lidstva. Je to první a dosti závazný model společnosti, s jakým se dítě setkává. Formuje jeho osobní vývoj i postoj ke všem dalším skupinám, snaží se formovat dítě podle vlastní tradice, rodinné normy se vždy nějak odchylují od norem průměrných.

Dítě ke svému vývoji potřebuje stabilní prostředí(domov) a přítomnost stabilních osob (rodičů).

Vztah rodičů a dítěte vzniká už před porodem. Dítě reaguje na podněty způsobené chováním a pohyby matky. Také matka již dlouho před porodem vnímá plod ve svém těle.

Funkce rodiny:

1. biologicko reprodukční (zajišťuje potomstvo a uspokojuje sexuální potřeby)

2. ekonomická funkce (společné hospodaření, dělba práce)

3. socializačně výchovná (dochází ke kulturnímu přenosu, předávají se tradice, zvyky, hodnoty)

a) osvojování si jazyka

b) vybavuje člověka určitým sociálním statusem (příslušností určité vrstvě nebo etnické skupině)

c) provází člověka celý život i když se jedinec stává nezávislým a zakládá vlastní rodinu

1. funkce emocionální (uspokojení citových potřeb člověka, vědomí jistoty uznání a vzájemné pomoci)

Sociální interakce = vzájemné vztahy jedinců ve skupině:

Koakce

členové skupiny vykonávají určitou úlohy bez spolupráce, rivality a soutěžení, navzájem se neovlivňují

Kooperace

členové skupiny jsou při vykonávání úlohy na sobě závislí, spolupracují, uvědomují si společné cíle, navzájem se ovlivňují