Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 10

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (48,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

0a) Pozornost a soustředěnost v životě10b) Sociální skupiny, sociální interakce 10a) POZORNOST, VÝZNAM POZORNOSTI A SOUSTŘEDĚNOSTI V ŽIVOTĚ Pozornost -jepsychický stav -zajišťujesoustředění člověka naurčité vnější a vnitřní podněty a naurčitou činnost -projevujese zaměřeností a soustředěností vědomí -stupeň soustředěnosti může kolísat od stupněúplné rozptýlenosti ( oči čtou, ale text nevnímáme), až po stupeňvysokého soustředění. -Zaměřenost pozornosti = člověk ve svém vědomíneodráží všechny podněty, které na něj v určitém okamžiku působí, alevybírá si jen některéa ty ostatní zůstávají na okraji – mimo vědomí. Předmětem pozornosti mohou být: jevy vnějšího světa – přednáška, obraz, osoba, televizní pořad jevy vnitřního prožívání– vlastní činnosti a chování – vzpomínky, myšlenky, podněty z našeho organismu – bolest, strach apod. Druhy pozornosti: Podle toho, zda je pozornost vyvolána silou a vlastností podnětu, nebo se na ní podílí vůle člověka, dělíme pozornost na úmyslnou a neúmyslnou. Neúmyslná – bezděčná pozornost – základem pro tuto pozornost je orientačně pátrací reflex „ CO JE TO“. Tento stav vzbuzují a udržují zvláštnosti působících podnětů, jejich nápadnost, neočekávanost, velikost, síla, kontrastnost. Bezděčnou pozornost neupoutávají pouze vnější podněty, ale i podněty přicházející z vnitřního prostředí organismu (bolest, radost, starosti, zážitky, na které se soustředím, a nevnímám, co se děje kolem mě). Úmyslná – záměrná pozornost – člověk ji vzbuzuje a udržuje vlastní vůlí, je to proces vědomého soustředění na určitý podnět. Tato pozornost je důležitá pro plnění úkolů, pro práci, učení. Záměrná pozornost je určována cílem, motivací a volními vlastnostmi, je náročnější, více vyčerpává a unavuje. Souvisí také s myšlením a charakterem člověka, s věkem se doba, po kterou se člověk dokáže soustředit, prodlužuje. Vlastnosti pozornosti: stálost pozornosti– délka soustředění na jeden předmět nebo jednu činnost; stálost pozornosti je udržována zájmem o činnost a myšlenkovou aktivitou rozdělování pozornosti - schopnost rozdělit pozornost dvěma i více předmětům či dějům najednou přenášení pozornosti – rychlost přenášet pozornost z jednoho předmětu či činnosti na druhý Uvedené vlastnosti pozornosti závisí na vrozených předpokladech, na zkušenostech, návycích a vůli. Mohou se tedy v průběhu života vyvíjet a měnit. Činitelé ovlivňující pozornost: Činitelé zvyšující pozornost – zájem, silná motivace, pozitivní psychika, dobrý tělesný stav, vůle, dočasně mohou zvyšovat pozornost i různé stimulanty jako např. kofein, guarana, černý čaj. Činitelé snižující pozornost – únava, nemoc, bolest, nedostatek odpočinku a spánku, dlouhodobá, monotónní činnost, alkohol, léky, drogy. Pozornost a duševní výkon – v průběhu dne dochází ke kolísání pozornosti, vyšší stupeň pozornosti je obvykle ráno mezi 8.-10. hodinou a odpoledne mezi 14.-16. hodinou. I během zajímavé činnosti kolísá pozornost v několikavteřinových intervalech. Náměty pro zlepšení soustředěné pozornosti: pravidelný denní režim odstranění rušivých faktorů činnosti si seřadit podle důležitosti dokončit započatou práci v průběhu dlouhotrvající činnosti zařazovat přestávky Poruchy pozornosti: Roztržitost – porucha intenzity pozornosti, neschopnost soustředit pozornost na to, co je v dané chvíli důležité. Člověk nedokáže přenášet pozornost. Těkavost pozornosti – porucha stálosti pozornosti, projevuje se například přeskakováním z myšlenky na myšlenku. Pozornost souvisí s učením a pamětí: PAMĚŤ je psychický proces odrazu minulého prožívání a chování ve vědomí člověka. Paměť je psychická funkce, která nám umožňuje uchovat předchozí zkušenosti a umožňuje jejich budoucí obnovení. UČENÍ je proces získávání a předávání zkušeností, návyků, dovedností, znalostí, hodnot apod. Učením se u člověka rozvíjejí a proměňují vrozené schopnosti a vzorce chování, takže vzniká předávaná kultura, odlišná v různých společnostech. Učení je součástí individuálního dospívání, výchovy a vzdělávání. 10b) SOCIÁLNÍ SKUPINA, ZNAKY A DRUHY SKUPIN, SOCIÁLNÍ INTERAKCE Sociální skupina -jesociální jednotka -skládá se zurčitého počtu osob, kteří tvoří vnitřně a funkčně propojený celek -povahu skupin dokreslují jejich vlastnosti, jako vzájemná závislost členů skupiny, identita členů se skupinou, typické vztahy a struktura, soubor norem a hodnot, vymezení určitých pozic a rolí ve skupině -ne každý shluk lidí je sociální skupinou Skupinová struktura – označuje vnitřní složení skupiny. Tvoří ji zejména rozložení statusů a rolí, jež představují v každé skupině typický systém. Se strukturou skupiny úzce souvisejí a ovlivňují ji další skupinové fenomény: skupinové normy, kohezivita a kultura skupiny. Základní znaky sociální skupiny: Interakce – vzájemné ovlivňování, působení jedince nebo skupiny na jiného jedince nebo skupinu. Tento proces může mít podobu verbální i neverbální, jde o jakoukoliv formu setkání mezi jedinci, ať už přímou (tváří v tvář) nebo nepřímou (přes média, mluvčí). Společné cíle a hodnoty ve skupině – cíle vyjadřují, jaké potřeby svých členů může skupina uspokojit, hodnoty vyjadřují požadavky skupiny na způsoby jejich dosahování. Kohezivita – soudržnost, sjednocenost, stmelenost skupiny. Jde o souhrn všech sil, které působí na členy, aby zůstaly ve skupině. Skupinové normy – společné pravidla vztahující se na členy skupiny, skupinové normy se váží na fungování skupiny a na členství ve skupině. Zabezpečují, aby bylo chování členů skupiny v souladu se skupinovými cíli, týkají se projevování postojů, vnitřního života skupiny i vystupování navenek. Skupinový systém rolí – role je očekávání, jak se má určitá osoba ve skupině chovat, jaké úkoly má ve skupině plnit např. role vůdce, pokladníka, nováčka. Skupinová role může být formální nebo neformální. Status skupiny– je to míra autority, prestiže, uznání. Status jedince ve skupině je dán jeho vztahy k ostatním členům, je to rozdělení moci mezi členy skupiny. Zvlášť silným a slabým jedincům je připsán status hned, u ostatních

Témata, do kterých materiál patří