Sny

SNY

S vědeckým studiem snů to jako jeden z prvních myslel opravdu vážně Sigmund Freud. Ve sbírce přednášek „Výklad snů“ ukazuje, jak díky analýze snů vyléčil některé ze svých svěřenců.

Sen a snění jsou prožitkovou reakcí na nějaký vnitřní nebo vnější podnět. Jsou to zvláštní obsahy vědomí, které obsahují představové, pocitové i snahové modality duševního dění a jsou průvodním jevem spánku či změněného vědomí.Tento stav vědomí je reprezentován alfa rytmy mozkové aktivity.

Ve snovém spánku tělo spí a mysl bdí. Bdí ovšem tak, že o sobě neví a chybí-li duši vědomí o sobě samotné, chová se ve snu naprosto nevázaným způsobem. Sen je tudíž významná psychologická událost. Zajímavé je konstatování, že z psychologického hlediska jsou všechny zážitky ve snech právě tak intenzivní jako v bdělém stavu.

Sen je stav vědomí, ve kterém si náš nevědomí duševní život, zbavený smyslových vjemů a bdělé racionální kontroly, dělá co ho napadne. Ve snu můžeme být dobyvatelé, můžeme létat, cestovat časem… Zkrátka vše, co by nás nikdy nenapadlo a co je mimo bdělou realitu. Můžeme ovšem snít také o tom, co nás čeká druhý den v práci, sčítat nekonečné sloupce čísel, nebo si předehrávat důležitý rozhovor. Sen je podivuhodný stav našeho vědomí, provokující nepředvídatelností a proměnlivostí.Některé lidi ovšem tato nelogičnost znepokojuje a považují sen jen za fantasmagorii odpojenou od reality.

Všeobecně se uznává, že sen slouží k udržení spánku a neutralizuje působení negativních zážitků. Sen tedy právě proto reaguje na vnější podněty aby zabránil probuzení a chránil tak spánek. Sen je vyvolán asociativně nějakým minulým zážitkem. Je i podložený názor ruského badatele V. Kasatkina, který tvrdil, že sny často několik dní dopředu signalizují chorobné změny v určitých tělových orgánech, takže podněty z těla mohou být zdrojem snů.

Ve snu se reálná událost, která je předlohou ke snu, často maskuje a zhušťuje, takže lze jen obtížně odhalit vztah mezi zjevným obsahem snu a jeho skrytou příčinou. Freud považuje sen za královskou cestu k podvědomí.Například sen o pronásledování, kdy se jen obtížně pohybujeme (zjevný obsah) symbolizuje úzkostné stavy nebo obtíže, které nám kladou do cesty k cíli lidé či okolnosti kolem nás (skrytý obsah).

Ve snu dochází k asociaci obrazů na základě podobnosti afektivních prožitků.Mnohé obrazy se přitom spojí tak, že vznikne jeden, často úplně nesmyslný obraz. Někdy dochází k přenosu afektu na obraz, který byl původně neutrální a neměl s reálným zážitkem nic společného. Tak se může afektivní náboj přenášet i na nepodstatné prvky snu. Proto jsou výsledné snové obrazy často tak nepochopitelné.

Zdrojem snů bývají zážitky, které představují naše nevyřízené záležitosti, inventář toho, co jsme nedokázali vyřešit, co nás tíží, v co doufáme. Sen za nás tedy dělá pořádek a „řeší“ problémy. Drtivá převaha snů má vizuální charakter, což je v souladu s poznatky o převaze zrakových zón mozkové kůry. Sny nám mohou naznačovat skryté informace o našem já, o vnitřních problémech a konfliktech, o hledání naší skutečné tváře, mohou signalizovat poruchy zdravotního stavu, zdroje strachu, nejistot… Sníme většinou o tom, čím žijeme, čeho jsme plní. Vždyť i mnoho objevů a vynálezů , jak dokládají dějiny vědy, bylo dovršeno ve snu. Proto má smysl naučit se snům rozumět. To ovšem neznamená otevřít snář a začít v něm listovat, jelikož každý snový obraz představuje pro každého jedince jinou skutečnost, jiné metafory a asociace. Obsah obrazu zpravidla souvisí se sugescí z dětství, s nějakou asociací, spojení určité věci s něčím co se v té době odehrálo apod.