Základní-přístupy-ke-studiu-vývojové-psychologie

Základní přístupy ke studiu vývojové psychologie

• Vývoj = souhrn změn určitého systému v čase

• Ontogeneze = vývoj člověka od narození až do smrti

• Stagnace = vývoj nepostupuje

• Regrese = návrat na již dříve překonanou úroveň NAPŘ.: typicky se děje při 2. dítěti v rodině, kdy první potomek regreduje na úroveň prvního a mladšího a opustí dosavadní návyky, aby získal pozornost a přízeň atd.

• Rozvoj, progres= pozitivní vývojové změny

Co přináší vývojové změny

• Fyziologický růst

• Zrání

• Učení

• Stárnutí a involuce

• Situační vlivy

• Konstituce

Spor: Zrání vs. Učení - Piaget VS Vygotskij

• J. Piaget – Genetická epistemologie

  • Tvrdil, že vývoj kognice je nějakým způsobem daný

  • Původ v genetice a jasně daných zákonitostech vývoje

  • Inteligence se mění v čase v důsledku biologického zrání dítěte a adaptace na prostředí

  • Vývoj předchází učení

  • Dítě pracuje jako vědec, experimentuje, používá metodu pokus omyl a tak poznává fyzikální a sociální svět, je aktivní účastník při vývoji, není pasivní subjekt biologického, či sociokulturnío prostředí

  • Vývoj jako pohyb „zvnitřku ven“ – vše, co se dítěti děje vychází z toho individua – dítěte a postupně se vyplavuje na povrch

  • Vývoj jako nahrazování způsobů myšlení jinými – vytváří se nové způsoby myšlení, které nahrazují původní

• Lev Semjonovič Vygotskij – Sociokulturní teorie

  • Počátek vývoje v kultuře ne v jedinci

  • Kulturně-instrumentální povaha vyšších psychických funkcí – vyvíjí se díky nějakému druhému zkušenějšímu – druhý nám ukazuje, jak s těmi funkcemi zacházet – proto počátek v kultuře

  • Učení táhne vývoj – učení může vývoj táhnout v tzv. zóně nejbližšího vývoje (oproti Piagetovi, který tvrdí, že vývoj předchází učení)

  • Vývoj psychických funkcí „zvnějšku dovnitř“ – mají svůj původ vně – v té kultuře – na interpersonální rovině – postupně se dostává do té intrapersonální roviny – dovnitř

  • Vývoj od nižších psychických funkcí k vyšším „transformace“ – staré psy funkce tvoří základ pro ty nové (nejsou jen nahrazeny)

  • Vygotský VS Piaget SHRNUTÍ

    • prvotní příčina vývoje

    • vývoj předchází učení vs. Učení táhne vývoj

    • pohyb zvnějšku dovnitř a zevnitř ven (především v tématu řeči)

Nature vs Nurture

• Geny obsahují informace, které slouží „přímému“ vývoji … ale veškerý vývoj se odehrává v „prostředí“…takže informace z prostředí prostě vždy interagují s genetickým „plánem“ komplexními způsoby (cestami)

• Vývoj je tedy výsledek interakce genetických a environmentálních „vstupů“

• Tento postoj je v psychologii označován jako epigeneze. V současné vývojové psychologii dokonce hovoříme o tzv. pravděpodobnostní epigenezi (Johnson 1997): učení (vliv z prostředí) působí strukturální změny v mozku, které se vyvíjí v důsledku genetické informace a „na oplátku“ mohou zase ovlivňovat další procesy učení

• musí být v člověku i zvenku správné prostředí a impuls (vlčí děti, Montessori,…)

• poznávání a motorika jde častěji od zrání k učení (i zvířata) a pokročilejší procesy ve smyslu kulturně-sociálním (matematika, uvažovat a mluvit o jazyce, přemýšlet o přemýšlení = metakognitivní procesy) jsou všechny navázány na cestu od učení ke zrání (do takové míry jen u lidí). Ve škole se lidé naučí používat něco jako symbolické nástroje jako pomůcky myšlení pro rozvoj ve složitější podobě. Číst a psát – kategorizace vjemů atd.

• perspektiva ve VP, kt. uvažuje, že transformace vývojová, která jde od učení ke zrání je sociální determinismus (kdybychom vyrůstali sami na ostrově, tak se fyzicky zvětšíme a něčeho budeme schopni a něčeho zase ne = některé věci je možné dodat pouze učením a chyběli by nám). Zdroje učení jsou ze soc. a kult. kontextu (potřebujeme druhé ve velmi specifických situacích a rámcích – attachment) -> komplementární a druhý úhel pohled od zrání k učení je biologický determinismus je perspektiva, která akcentuje v pohledu na ontogen. vývoj genetické predispozice a kritická období a zde tikají pro něco tělesné hodiny.

• i učení i zrání nějak fungují jako katalyzátory pro učení ke zrání (sociální) od zrání k učení (biol. det. = nativismus – od narození) -> kudy proces vývoje dané fce vystupuje bude zdůrazněno

• historicky ve VP dominoval biologický determinismus (nativismus), i když paradoxem je, že jeden z nejvýznamnějších tvůrců nativismu před 100 lety (Vygotskij) u nějakého důvodu (politická izolace v SSSR atd.) byl sociálně-deterministický pohled (doklady z výzkumů) schován v Rusku a zbytek světa je objevil až v 70. letech 20. století.