SOVĚTSKÁ A RUSKÁ LITERATUR 20. STOLETÍ

projekty sovětské skutečnosti, jeho tvorba se vyvinula v ideologický monument socialistického realismu, často

za přispění marxisticko –leninské teorie a kulturní politiky

- trpěl plicní chorobou, léčil se na naléhání Lenina v Německu, a později i v Mariánských Lázních, kde ho

navštívil Egon Ervin Kisch, který o jejich setkání napsal článek „Návštěva u Maxima Gorkého“

- dopisoval si s T. G. Masarykem, a ten ho dokonce navštívil na ostrově Capri

Do literatury vstupuje začátkem 90. let povídkami a básnickými prózami s romantickými a symbolickými

prvky, tyto díla oslavují hrdé svobodné osobnosti, které bez ohledu na osobní oběti a tragédie ukazují cestu

ke šťastné budoucnosti jiným:

„Makar Čurda“

„Stařena Izergil“

- nadčasovost, kmen zabloudil v lese (prší, bažiny, chybí světlo), panuje vzbouřenecká nálada, velitel Danko se obětuje,

vyrve si srdce, to jim svítí na cestu, vychází ven, je zde krásná příroda, která je zaslepí, ani si nevšimnou, že Danko umírá

„Píseň o bouřlivákovi“

„Píseň o sokolovi“

„Legenda o hořícím srdci“

Romány:

„Foma Gordějev“

- je to jeho románová prvotina

- zachycuje zde život dvou generací kupecké rodiny, Foma se vzpříčí kupeckým zákonům, vzbouří se a ostatní

kupci jej umístí do blázince, kde nakonec opravdu zešílí

„Matka“

- typický obraz celoruského dělnického hnutí, hlavními hrdiny jsou Pavel Vlasov a jeho matka, zachycuje ideové

zrání proletariátu

„Městečko Okurov“

- podoba kroniky, smutek, nelítostnost, deprese maloměsta klem ruské revoluce 1905

„Podnik Artamových“

- román vznikl v letech 1924 – 1925 v Itálii

- jedná se o osudy tří pokolení rodiny Aramových, jsou zde barvitě vylíčeny počátky kapitalistického podnikání,

brzy po zrušení nevolnictví, spojení finanční a politické sféry v Rusku, morální krize vládnoucí třídy, panorama

ruského života a zobrazení života inteligence

„Život klima Samgina“

- na příběhu titulní postavy zde líčí historické osudy Ruska od 70. let 19. století do roku 1917

„Memoáry“

• „Dětství“

• „Do světa“

• „Moje univerzity“

- vzpomínková autobiografická trilogie

Dramata:

- před revolucí:

„Na dně“

- naturalistické zobrazení lidské bídy a zoufalství

„Nepřátelé“

„Měšťáci“ / „Maloměšťáci“

„Lesní hosté“

„Vassa Železnovová“

- v různých odstínech a psychologické mnohotvárnosti zde popisuje úpadek a bezvýchodnost staré společnosti

- po revoluci:

„Jegor Bulyčov a ti druzí“

„Dostigajev a ti druzí“

LEONID ANDREJEV (1871 – 1919)

- psal expresivní prózu, byl příkladem negativního elánu, který zdůrazňoval chaotický obraz světa

- stal se předchůdcem literatury expresionistické a existencialistické

„Rozum“ / „Fixní idea“

- hlavním hrdinou je doktor Keržencev, který trpí fixní ideou vraždy, kterou nakonec provede