SOVĚTSKÁ A RUSKÁ LITERATUR 20. STOLETÍ
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- tímto dílem se inspiroval i český dramatik Pavel Kohout a napsal adaptaci „Ubohý vrah“
„Satanův deník“
- slavná nedokončená próza, která opět užívá prvky reality a fantazie
„Moje zápisky“
- psychopatologické dílo na pomezí nihilismu, ateizmu a materialismu
- novela se nesměla vydávat
Hlavní hrdina je odsouzen na smrt za brutální vraždu svých nejbližších, rozsudek je sice carem zmírněn na doživotí, ale nikdo krom samého hlavního hrdiny a jeho milé, nepochybuje o jeho vině, matky nevyjímaje. Tvrdý vězeňský řád pak snáší zpočátku jen velmi těžce, zvlášť když jej postupně opustí všichni přátelé, milá se provdá za jeho bývalého nejlepšího přítele, ale hlavní hrdina si postupem času vytvoří svůj vlastní svět, kdy sice na jedné straně nepochybuje o své nevinně, ale vězeňský režim a samota postupně prostoupí jeho myšlení a stane se nedílnou součástí jeho života tak, že plnění vězeňského řádu bere jako plnění biblického desatera, na základě četby Bible si vytvoří vlastní nábožensko-mysterijní kosmologické učení, které se rozšíří i za zdmi věznice a hlavní hrdina pro mnohé není vrah ale světec.
Avšak když byl po několika desítkách let propuštěn, setkává se se svou bývalou milenkou, které jednak za celá léta neodpustil, byť ona jej dle svých slov nikdy nepřestala milovat, ba popadá jej vražedný amok podobný tomu, se kterým povraždil svou rodinu. Tato událost dá hlavnímu hrdinovi natolik dostatečný impuls, by prohlédl své dlouholeté lži a pokrytectví nejen o své nevinně, ale i své svatosti, kdy věřil i v podlehnutí a modloslužebnictví Krista Ďáblovi, nechá si vybudovat kopii své bývalé vězeňské cely a svému sluhovi přikáže, aby naň plně uplatňoval vězeňský řád, včetně trestů za sebemenší přestupek.
ANDREJ BĚLYJ (1880 – 1934)
- je to jeden z největších ruských předrevolučních spisovatelů
- do literárního dění vstoupil jako symbolista rytmizovanými prózami
„Symfonie“
- snaha o sblížení literatury a hudby, věnoval velkou pozornost literární teorii i některým hudebním stylistickým
figurám
„Stříbrný holub“
- metaforický, obrazný román, navazuje na velká ruská díla (Nos, Plášť, Piková dáma..)
„Petrohrad“
- román často srovnávaný s Joyceovým Odysseem, Proustovým Hledáním ztraceného času, Dostojevského Běsy
a Kafkovým Procesem, díly, na něž navazoval, nebo je předjímal s výrazným smyslem pro absurditu
- všechny tyto prózy prosazují nový typ románu, ovlivněný novým pojetím dynamického času, nepřetržitého
vývoje
- tyto principy užil autor i v básnické tvorbě
„Kristus vstal z mrtvých“
- poéma
ANTON SEMJONOVIČ MAKARENKO (1888 – 1939)
„Pedagogická poéma“
NIKOLAJ ALEXEJEVIČ OSTROVSKIJ (1904 – 1936)
„Jak se kalila ocel“
- typické dílo socialistického realismu v budovatelském úsilí mladé generace