SOVĚTSKÁ A RUSKÁ LITERATUR 20. STOLETÍ

nucen posléze v tendenčním politickém duchu přepracovat), psal o hrdinství vojáků a prostých lidí

BORIS POLEVOJ (9108 – 1918)

- proslavil se románem „Příběh opravdového člověka“

- ztvárnil v něm skutečný příběh Meresjeva, ztroskotaného, těžce zraněného letce, který se s nadlidským úsilím

doplazí po mnoha dnech do civilizace, amputují mu nohy, přesto se zapojí do produktivního života

MICHAIL ALEXANDROVIČ ŠOLOCHOV (24. květen 1905 - 21. února 1984)

- studoval gymnasium, kde napsal první verše

- trvale žil a pracoval na kozácké stanici Vjošunka

- účastnil se druhé světové války, kde působil jako válečný dopisovatel

- v roce 1932 vstoupil do komunistické strany, byl členem vedení Svazu sovětských spisovatelů stal se členem

Akademie věd

- byl poslanec Nejvyššího sovětu

- v roce 1965 mu byla udělena Nobelova cena

- laureát Stalinovy ceny, řádu V. I. Lenina, atd.

- jeho rukopisy shořely za války při bombardování Vjošenky

- počátky jeho tvorby byly ovlivněny expresionismem a naturalismem

- častým námětem mu bylo kozácké prostředí nejprve z ruské občanské války a později za druhé světové války

„Tichý Don“

- největší epické dílo ruské literatury 20. století

- hlavními hrdiny jsou kozáci v době revoluce, kteří váhají na kterou stranu se mají připojit, je jakousi

čtyřdílnou románovou kronikou kozáků této doby

- hlavním hrdinou je Frigorii Melechov, kozák, bloudí v občanské válce, která ho vytrhla z rodného Donu

- román řeka, je zde mnoho postav, vyjadřují své názory, životní zkušenosti

- základní myšlenka: člověk se v té době ocitá na křižovatce dějin, které se nelze vyhnout

„Donské povídky“

- tato kniha je souborem povídek z oblasti Donu, které popisují nikoliv bojovém umění donských kozáků, ale

spíše jejich charakterové vlastnosti a chování. Šolochov ve všech jeho dílech také velmi barvitě popisuje

oblečení donských kozáků, jejich nářečí a v neposlední řadě krajinu v oblasti Donu. Šolochov ve svých

povídkách vyjadřuje svůj postoj k revoluci, přičemž v jeho díle ani jednou není ústřední postavou, jež by stála

proti Revoluci, mladý člověk. Šolochov sahá do nejžhavějšího středu událostí, nevyhýba se ničemu, ani hrůze,

ani strachu a už vůbec ne smrti. Líčí skutečnost bez příkras a zamlčování. Důkazem toho všeho je většina jeho

povídek.

„Rozrušená země“

- o kolektivizaci ruské vesnice, agitační román, socialistický realismus

„Osud člověka“

- hlavním hrdinou je Andrej Sokolov, který čeká spolu se spisovatelem na prám a při tomto čekání mu vypráví

svůj osud. A. S. byl spokojený než vypukla válka a on narukoval. Přišel o rodinu a dům, zachránil se pouze syn,

který zemřel na konci války v bitvě o Berlín. A. S. se dostal do zajetí, kde pracoval v lomech. Po válce se stal

řidičem a nalézl malého chlapce, kterého si osvojil.