Sociologie jako věda, základní sociologické pojmy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
žádný konkrétní zakladatel
Árijové – před 4 000 lety, uctívali Šibu
konkrétní hinduismus – 1750 př.n.l.
védy = hind. nábož. texty (1 400 př.n.l.)
ŘECKO
u Helénů vznikali městské státy (polis) rozpadem rodového zřízení (demokratické Atény, aristokratická Sparta)
PLATÓN -zakladatel idealismu (=opravdu skutečné jsou jen ideje, nezávislé na obrazech kolem nás, žíjí stále)
dílo zaměřeno na péči od duši (zkvalitněním jedince se zlepší i společnost)
za vlády Dionýsa usiloval o nápravu společnosti na Sicílii
dělení společnosti: 1. vládci, 2. strážci, 3. otroci
dělení vlády ve státě (na základě psychologického profilu vládce):
aristokracie (vláda nejlepších – podle Platóna filosofů)
timokracie (vláda nejsilnějších, nejctižádostivějších – vojáků)
oligarchie (vláda boháčů)
tyranie (vláda absolutního vladaře)
demokracie (vláda lidu)
dílo: formou dialogů s učitelem Sokratem (např. „Obrana Sokratova“)
Ústava (nejobsáhlejší), Zákony (Platónovy politické a společ. názory)
ARISTOTELES -polyhistor (největší myslitel starověku, obsáhl veškeré vědění své doby)
nejvíce uznával demokracii (dílo: Koncept politea)
uznává i bohaté vrstvy → vláda by neměla náležet ani chudým a ani bohatým (střední)
objevuje myšlenku střídání vládců (větší část lidu má větší pravdu)
uznává formu státu jako nutné společenství, nástroj zlidštění (má lidem zlepšit život)
Politika – nauka o státu a právu
Etika Nikomachova – myšlenka lidské touhy po štěstí (i rozkoši)
STOIKOVÉ (konec 4 st. př. Kr. až počátek 6 st. po Kr.)
stoia = sloupořadí → římští myslitelé
zabývají se etickou filosofií (idea všelidského bratrství ve společnosti)
uznávají lásku, přátelství, svobodu (= jako mravní vlastnost, měla by být dostupná všem)
za občany uznávali i otroky a cizince (barbary) → římský kosmopolitismus
SENECA – spisovatel, senátor, politik (společensky na výši)
EPIKTÉTOS – propuštěný otrok
MARCUS AURELIUS – římský císař, vládne rozporu se stoickými idejemi (pronásledování křesťanů)
KŘESŤANŠTÍ MYSLITELÉ
SV. AUGUSTÝN - přelom 4./5. stol. po Kr.
rozlišoval pozemský stát na říši ďáblovu a říši boží (tam přijdou křesťané po omilostnění
po posledním soudu a vytvoří „obec boží“), obě říše spolu soupeří
O obci boží
TOMÁŠ AKVINSKÝ - 13. stol., největší teolog všech dob, dominikánský mnich
učení tomismu (= vše je v Bibli; co víme, je od Boha; opíral se o Aristotela)
názor na společnost: preferoval města proti venkovu
zavedl pojem rodová obec (z dnešního pohledu městská čtvrť, uznává řemeslníky,
klade je na roveň svobodných občanů)
uznává soukromé vlastnictví
1322 prohlášen za svatého
REFORMAČNÍ MYŠLENKY
MISTR JAN HUS - učení o „trojím lidu“: 1. kněží – představitelé boha na Zemi
2. světští páni – vládci, vláda nad lidem