Sociologie jako věda, základní sociologické pojmy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Životní cyklus
Jednotlivá stadia lidského života mají jak biologickou tak sociální povahu. Ovlivňují je kromě biologických faktorů i kulturní rozdíly a materiální podmínky.
Dětství
Období dětství začíná narozením a končí podle tradičního pojetí v sedmém roce života. Podle práva pak končí v patnáctém roce, biologicky pubertou, sociálně možností vlastního odpovědného života. Je to období rodinné výchovy a primární socializace. Dítěti jsou zprostředkovávány normy, hodnoty, jazyk, vzorce chování a základní dovednosti.
Dospívání
Dospívání, nebo též mládí, je fáze životního cyklu mezi dětstvím a dospělostí. Je to období přípravy na převzetí rolí dospělého, odpoutání se od primární rodiny, hledání hodnotové orientace, hledáním autorit a přípravou na budoucí povolání.
Dospělost
Je charakterizovaná biologickou zralostí, relativní psychologickou ustáleností, zvládáním sociálních rolí a schopností převzít zodpovědnost za svůj život. U některých jedinců dochází k tzv. krizi středního věku, která často souvisí s nenaplněnými profesními ambicemi, zklamáním v partnerském životě a s prvními příznaky ubývání fyzických a psychických sil.
Stáří
Stáří je doprovázeno fyzickými i duševními změnami a obvykle začíná ukončením ekonomické činnosti člověka (odchod do důchodu tvoří jasný sociální předěl mezi dospělostí a stářím). Stáří je často spojeno se sníženou schopností adaptace a narůstající sociální izolací.
Smrt
Moderní společnost se těžko vyrovnává s přítomností smrti v životě. S tím souvisí vytěsňování představy o smrti i kult mládí a věčné krásy.
Sociální status
Sociální status reprezentuje postavení člověka (či skupiny osob) ve společnosti. Obvykle je spojena s charakteristickým stylem života, který se od člověka s určitým sociálním statusem očekává. Status může mít pozitivní (privilegium) i negativní (stigma) charakter . Sociální status může být vrozený (pohlaví, etnický původ) nebo získaný (vzdělání, zaměstnání, zapojení do organizací).
Sociální role
Sociální role je způsob chování vázané k určitému sociálnímu statusu, které společnost od jedince očekává. Každý jedinec hraje více rolí, a to jak nezávisle (zaměstnanec v práci), tak souběžně (manželka a matka v rodině) a osvojuje si je postupně a v konfliktech. Jedinec může ke svým sociálním rolím přistupovat třemi způsoby: identifikuje se s nimi, drží si od nich odstup (roli hraje pouze navenek, ale vnitřně se s ní neztotožní), nebo je odmítne. Se sociálními rolemi souvisí i sociální mobilita, která může být jak vertikální (výšení vzdělání, kariérní postup, nezaměstnanost apod.), tak horizontální (změna bydliště, sňatek, rozvod apod.).
Sociální normy
Sociální normy jsou způsoby chování, které daná skupina uznává. Nejčastěji lidé dodržují normy proto, že si na ně v procesu socializace zvykli a řídí se jimi automaticky. Některá pravidla si vůbec neuvědomujeme (např. pravidla řeči, běžných sociálních interakcí), jiná dodržujeme vědomě (pravidla silničního provozu). Všechny sociální normy jsou doprovázeny sankcemi, které brání před nekonformním chováním. Sankce mohou být jak pozitivní (odměny za pozitivní chování – pochvala, povýšení, finance), tak negativní (trest za nekonformní jednání – zesměšnění, tresty, vyloučení ze skupiny). Formální sankce definované vládami představují zákony.