Sociologie jako věda, základní sociologické pojmy

- formulace otázky – závažná součást – na ní záleží objektivita (otázkou se dá snadno ovlivnit)

- ve společenských vědách je riskantní spoléhat pouze na jednu metodu výzkumu (princip komplementarity)

Cíle výzkumu:

• diagnostické – určují příčiny jevu

• deskriptivní – popisuje výzkum

• sociotechnické – aplikace výsledků v praxi

• explorační - vysvětlení

Metody výzkumu:

- mohou být buď kvalitativní nebo kvantitativní (především metody statistického zpracování -předvolební průzkumy)

- měly by být ověřitelné, objektivní a heuristicky plodné (přinášet nové poznatky)

- probíhají podle projektu, respondent je dotazovaný („pokusný králík“)

- fáze

1.) přípravná (technika sondáže)

2.) realizační (sběr dat, výsledky)

3.) zvěrečná (analýza dat, zpráva)

pilotáž – ověřování vhodnosti metody

vzorek – výběrový soubor, už je vybráno, ale ověření, mininální množství (pro čr 700 lidí), náhodný výběr

kvótní výběr – výběr respondentů podle vzorku (ověřování veřejného mínění), soustředění na urč. skupiny (kvazireprez. postup)

panelové šetření – tazatelé jsou v trvalém spojení s respondentama, např. výzkum tv diváku, většinou dotazník

případová studie – kazuistika, case studies, popis jevu (např. životní dráha jedince, historie firmy)

škálování – individuální zařazování podle škály – stupnice, měření hodnotí i postoje, znalosti, osobnostní rysy

explorace – studium jevů v určitých přirozených podmínkách, bádání vede k hypotézám, pojmům

konfirmace – opak explorace, předpokládá existenci hypotézy, která se může šetřením potvrdit

standardizace – aby to zajišťovalo stejné výsledky

validita – platnost testu

reabilita – spolehlivost měření, odolnost měření vůči chybám

korelace – souvislost mezi dvěma jevy při analýze dat

Kvalitativní

• analýza dokumentů – životopisy, dokumenty o vzniku

• biografická metoda – shromaždování dokumentů o určitých osobách

• obsahová analýza – probíhá při sledování komunikace, popis sdělení, při masové komunikaci

• pozorování – týká se vnějších jevů, je nejčastější, spíše jako doplněk

• přímé (sám pozorovatel se účastní)

• zprostředkované (kamera, atd.) – výhodou je záznam, dlouhodobost, opakovanost, podrobnější analýza

• introspekce – sebepoznávání

• experiment (pokus) – záměrně měníme podmínky, při kterých provádíme samotný experiment; experiment může potvrdit nebo vyvrátit nějakou hypotézu; důležitým faktorem je standardizace (stejné podmínky pro dané experimenty, prováděné na různých místech a v různém časovém odstupu)

• rozhovor – základem rozhovoru jsou srozumitelné a promyšlené otázky; tato metoda je pomalá a náročná, vyžaduje důkladnou přípravu předem

• dotazník – musí být jasný a srozumitelný pro všechny; dotazník je buď otevřený (vlastní odpovědi) nebo uzavřený – a ten může být dichotomický(2 řešení) a nebo polytomický (více možností)

• anketa – měla by to být krátká, zajímavá a srozumitelná forma průzkumu; může být ústní a písemná