Sociologie jako věda, základní sociologické pojmy

ERICH FROMM –

• obdivoval Švýcarsko, narodil se ve Frankfurtu roku 1900, umírá 1980

  • Umění milovat – zkoumá biofilní a nekrofilní orientaci člověka (rozlišil „lásky“)

  • Mít nebo být? – kritika konzumní společnosti (špatné mezilidské vztahy, hrozba ekologické katastrofy, společnost orientovaná spíše na „mít“ – moc, majetek, slávu)

HERBERT MARCUS

• kritizuje, že člověk této doby je okleštěn, jeho nazírání je zúženo, moderní člověk je

• konzumní (vycházel ze svých profesorských zkušeností z USA – z univerzity v Berklai)

• kritizuje industriální společnost (ač je produktivní, je i destruktivní vůči přírodě)

• věda si podřizuje přírodu, ovládá člověka → tím dochází k „jednorozměrnosti“ ve

• všech oblastech lidského života (odcizení, zvěcnění)

  • Jednorozměrný člověk

JÜRGEN HUBERNASS => Teorie a věda (nová ideologie)

WALTER BENJAMIN => Dílo a jeho zdroje

MILAN MACHOVEC - dobově (ale pouze dobově) sem náleží i český sociolog

=> Monografie o Masarykovi (obdoba s From

2. polovina 20. století

• v sociologi převládají 3 základní paradigmata myšlení => hlavní myšlenky, vzory

• střídají se dominantní paradigmata (podle toho, jaké jevy ve zkoumání převládají)

• konsensuální teorie – předpokládá se, že existuje nepsaná smlouva ve společnosti a lidé se zavazují ji dodržovat, předpoklad většinového souhlasu

• teorie konfliktu – vychází z přesvědčení, že společnost je rozdělena a mezi skupinami dochází ke konfliktu, konflikt někdy dovede skupinu stmelit (stávka), sociální systémy založeny na protikladech, život ve společnosti vytváří opozici a ve společnosti vzniká mocenská nerovnost, zákl. pojmem jsou zájmy=> a ty jsou ve vzájemných konfliktech

• interpretativní teorie – lidé proti úřadům používají symboly, symboly jsou předpokladem pro místo člověka ve společnosti, plnění a dávání příkazů, netvoří jednotnou školu

• jedinci ovlivněni (Giddens, Berger)

• sociologie fenomenologická (Alfred Schütze)

• symbolický interakcionalismus (lidské bytosti jednají na základě významů, významy jsou produktem sociální interakce, nejsou stabilní v čase)

TALKOT PARSONS

- stratifikace společnosti: kulturní, socializační, biologický, psychologický

• člověk nemůže jednat libovolně, ale řeší dilemata:

  • askripce – na jedince pohlíží, čím jsou

  • výkonu – podle toho co jedinec udělal

ROBERT KING MERTON

- kritika Parsonse, ověřoval v praxi jeho teorii

• teorie středního dosahu

• pojem disfunkce – vše co společnost destabilizuje

• funkce manifestní - školství (vzdělání), armáda (obrana)

• latentní funkce – skryté

CHARLES WRIGHT MILLS

- „Co je to společnost, kam směřuje a proč?“

• vysvětluje na Portorikáncích teorii konfliktu (chudina)

• bílé límce – střední vrstva (úředníci, živnostníci)

• mocenská elita – Amerika ve vleku armády

• sociologická imaginace – radí mladým sociologům vytvářet si kartotéky

• kritizuje liberalismus – stát by měl do chodu společnosti zasahovat co nejméně

• lidé hodně kupují - ztrácejí zájem o cokoli, společnost se vzdaluje od přírody a směřuje k materiálnu jedinou možnost vidí v rozumu lidí (uvědomění)

• problém moderní společnosti: rozpad hodnot, odcizení při výrobě, zabýval se životem ve velkoměstě, zábava – lidé se nechají vláčet (mělkost zábavy)

• hledá ve své práci rozpory, které na první pohled jsou skryté ve společnosti