Sociologie jako věda, základní sociologické pojmy

• funkcionálního přístupu - teorie zkoumání soc. faktu od vnějšího k vnitřnímu

  • O dělbě práce ve společnosti

• Anómie = patologický stav vznikající přílišnou specializací při dělbě práce → stereotyp (pásová výroba) → velká migrace pracovních sil (lidé to dlouho nevydrží)

• solidarita = přesvědčen, že lidé nechtějí jen vlastní prospěch (ale kalkulují s ním), zdůrazňuje emocionální

  • hledisko lidského soužití

• sebevražda = vzniká jako malá účast člověk na životě skupiny, vztah člověka ke skupinou oslaben

• egoistická (bytost zevnitř zlomená – např. nešťastná láska)

• anomická (člověk ztrácí orientaci ve světě, nevidí pro sebe žádné východisko – krachy na burze)

• altruistická (člověk obětuje svůj život za ideje něčeho jiného – ve jménu něčeho)

VILFREDO PARETO

• definuje sociologii jako vědu o lidském jednání (logické nebo nelogické)

• převládá nelogické => ale lidé si zpětně zdůvodňují jednání => zpětná racionalizace

• TEORIE ELIT - elity = skupiny ovládající společnost – částečně

• ovlivňují společnost: 1. silou (moc)

• přesvědčováním

• skrytým jednáním (manipulace)

• typy elit: politické, vojenské, průmyslové, obchodní, sportovní, umělecké, duchovní

- koloběh elit - některé vznikají, jiné zanikají, jádrem politického dění

- dějiny - hřbitov elit

GEORGE SIMMEL - 1858-1918, sociolog (jeden z prvních postmoderních)

- soustřeďuje se na městský způsob života, roli peněz a modu

20. léta 20. stol. – 50. léta 20. stol.

a) americká sociologie (USA) - sociologie se stává empirickou disciplínou

- pro hospodářství velmi funkční - užití statistiky

- sociologové z laboratoří docházejí i do praxe (továren)

- hl. předmětem studia „využití lidských zdrojů“

b) evropská sociologie - Frankfurtská škola (1931)

• kritická teorie společnosti

• zázemím ústav pro sociální výzkum (vedení se ujal Max Horkheimer)

• vycházel i časopis sociálního výzkumu → položeny základy sociologie

• s nástupem Hitlera se stěhuje: Ženeva → Paříž → New York → Frankfurt

• po válce se vrátila a ředitelem se stal Teodoer Adorno až do roku 1969

myšlenky:

1) kritika rozumu v osvíceneckém smyslu (rozum zaměřený na ovládnutí přírody vědou, průmyslem) → ovládnutí přírody nutně vede k vládnutí nad člověkem (Weber hovoří o „zfetišizovaném rozumu“)

2) v Z civilizaci vzniká to, co je typické pro moderního člověka – konzumní společnost (moderní osud lidí)

3) zdůrazňují úlohu inteligence

MAX HORKHEIMER

• 1931 zakladatelem ústavu a jeho prvním ředitelem

• názor: v průmyslové společnosti dochází k úpadku rozumu → lidstvo spěje k barbarství (pesimistické pojetí dějin i budoucnosti)

  • Dialektika osvícenství

THEODOR W. ADORNO

• ředitelem ústavu po 2. svět. válce až do r. 1969

• kritika systémového myšlení (nestačí pojmout složitost moderní společnosti)

  • Negativní dialektika