Digital Video Broadcasting - Terrestrial DVB-T, pozemní digitální vysílání, Set Top Box, digitální televize, digitalizace vysílání, doplňkové služby (EPG, MHP)

Obr. 1 - Makroblok 4:2:0 - celkem 6 bloků 8 x 8 hodnot

Několik za sebou následujících makrobloků pokrývajících na obrazovce stejných 16 řádků tvoří pruh makrobloků. Při 720 aktivních vzorcích na řádku může pruh zabírat maximálně 45 makrobloků, pruh může být samozřejmě i kratší a jeho velikost se může v podstatě libovolně měnit. Nejkratší pruh tvoří jeden makroblok. Dalším stupněm je obrázek tvořený buď jedním televizním půlsnímkem, nebo snímkem. Na jeden snímek připadá maximálně 45 x 36 = 1620 makrobloků. Rozlišujeme obrázky typu I, P a B.Obrázek I je zásadně kódován vnitrosnímkově (intraframe) nebo vnitropůlsnímkově (intrafield), nemá tedy žádnou vazbu na předcházející a následující obrázky.

Obr. 2 - Princip detekce a kompenzace pohybu, pohybový vektor (12, 4)

Obrázek P (predicted) je kódován ve vztahu k předcházejícímu obrázku I nebo P na základě diferenční pulzně kódové modulace DPCM. Kódování probíhá po makroblocích (a blocích), přenášejí se pouze rozdíly signálu vzhledem k již přenesenému referenčnímu makrobloku z předcházejícího obrázku, přičemž polohu referenčního makrobloku v paměti udává tzv. pohybový vektor (obr. 2). Pohybové vektory se vytváří v kodéru podle složitých algoritmů analýzou všech makrobloků ve vyhledávací oblasti, do dekodérů jsou přenášeny spolu se signálem. Na základě souřadnic pohybového vektoru vyhledá dekodér ve své paměti již přenesený makroblok a přidá k němu přenášený rozdíl, a tak získá původní hodnoty právě kódovaného makrobloku.Obrázek B (bidirectionally predicted) může používat jako referenci makrobloky jak z předcházejícího, tak i následujícího obrázku I nebo P. Aby dekodér v přijímači mohl používat i následující obrázky, mění kodér jejich pořadí při vysílání tak, že při přenosu obrázku B jsou příslušné referenční obrázky I nebo P již uloženy v paměti přijímače. Správné pořadí pro zobrazení zajišťuje dekodér. Význam obrázků B spočívá v možnosti nalézt podobné bloky při odkrývání podrobností za pohybujícím se objektem v popředí, případně při pohybu kamery na okrajích obrazu. Tyto podrobnosti jsou pak obsaženy někdy pouze v předcházejícím a jindy pouze v následujícím obrázku. Referenční makrobloky jsou určeny dvojicí pohybových vektorů.

Obr. 3 - Používané způsoby predikce ve skupině obrázků GOP, délka skupiny N, periodicita M (pro obrázky P a I)

Skupina obrázků GOP je tvořena několika obrázky mezi dvěma obrázky typu I. Pro GOP je charakteristická jeho celková délka N a periodicita M (obr. 3) udávající, jak se opakují obrázky typu P (včetně obrázků I). Těmito dvěma konstantami je stanoveno pořadí obrázků různých typů ve skupině GOP (mezery mezi obrázky I a P jsou vyplněny obrázky B).Sekvence je nejvyšší struktura při kódování obrazu ve standardu MPEG 2, je tvořena skupinami GOP. V záhlaví sekvence se přenášejí údaje týkající se způsobu kódování celé sekvence. Podobně v záhlaví nižších obrazových složek (GOP, obrázek, pruh makrobloků, makroblok) se přenášejí společné údaje týkající se těchto složek. U makrobloku jsou to zejména adresa a typ makrobloku, způsob kvantizace a pohybové vektory.2.3 Kompresní prostředky MPEG 2Komprese bitového toku v systému MPEG 2 je založena na diskrétní kosinové transformaci DCT, pohybově kompenzované mezisnímkové predikci na principu DPCM, kvantizaci koeficientů DCT a jejich kódování kódem RLC a VLC. Transformace DCT spolu s pohybově kompenzovanou DPCM se nazývá hybridní DCT.