Témata z občanské nauky k ústním závěrečným zkouškám

1. Samostatné podnikání

Podnikání bylo dle obchodního zákoníku zrušeného ke dni 1. 1. 2014 definováno jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. Současný zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích již podnikání ani osobu podnikatele nedefinuje. Podle § 420 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník platí: 89/2012 Sb. § 420 Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Samostatná činnost spočívá v tom, že určitá právnická nebo fyzická osoba samostatně rozhoduje o tom: jaké statky bude na trhu poskytovat, jakým způsobem a kde bude vytvářet své produkty nebo provozovat své služby, s kým bude spolupracovat, jakým způsobem bude provoz financován, jaká bude právní forma podnikání, jakým způsobem se budou tvořit ceny, jakého zisku se má dosahovat.

1. Zaměstnanecké výhody

Zaměstnanecké výhody jsou benefity, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci mimo mzdu. Zpravidla nejsou vymahatelné ani upravované zákonem. Mohou být peněžní, v hmotné formě či ve formě nadstandardní služby; mohou nabývat různých podob. Patří mezi ně: stravenky nebo závodní stravování; dovolená nad zákonný nárok; jazykové a odborné kurzy; firemní vozidlo nebo příspěvky na dopravu; firemní mobilní telefon, typicky s úhradou pracovních hovorů; přechodné ubytování či příspěvek na bydlení; penzijní připojištění či životní pojištění; poskytování vybraných služeb (obvykle zvýhodněné využívání služeb firmy); rekreace ve firemních zařízeních, příspěvky na dovolené; volná (režijní) jízdenka u firem provozujících pravidelnou dopravu osob; třináctý a příp. čtrnáctý plat. Firmy zaměstnanecké výhody poskytují, aby snáze našly nové zaměstnance a stávající zaměstnance motivovaly k lepšímu pracovnímu výkonu. Ti, kteří pro firmu pracují na základě smlouvy o dílo nebo jiné podobné smlouvy, na zaměstnanecké výhody nárok nemají (není-li dohodnuto individuálně). Zaměstnanecké výhody jsou poskytovány většinou plošně, pouze u některých se přihlíží k funkci a postavení pracovníka ve firmě, k době jeho zaměstnání nebo osobním zásluhám. Z některých výhod mohou těžit i rodinní příslušníci zaměstnanců firmy. V současnosti se také prosazují tendence poskytovat určité zaměstnanecké výhody i pracovníkům mimo běžný pracovní poměr.

1. Pracovní smlouva+druhy smluv

Pracovní smlouva zakládá pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Právně je upravena v zákoníku práce. Uzavřena musí být vždy písemně a vyhotovuje se obvykle ve třech stejnopisech: pro zaměstnavatele, zaměstnance a okresní správu sociálního zabezpečení. Zaměstnanec nicméně musí vždy obdržet jedno vyhotovení. Další možnosti úpravy vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale mimo standardní pracovní poměr, nabízí dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce. Podstatné náležitosti smlouvy: Smlouva musí vždy obsahovat tyto informace: druh práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce (tímto dnem vzniká pracovní poměr).