Témata z pěstování rostlin k ústním závěrečným zkouškám
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Nároky na půdu: vhodné středně hluboké půdy, pH 6 – 6,5 – slabě kyselá, nevhodné jsou těžké půdy
Osevní postup: řepka je dobrá předplodina (po sklizni zůstává velké množství organické hmoty – sláma+kořeny), po sobě by se měla pěstovat až za 4 roky, ale také se může po sobě pěstovat po 2 letech, vhodné předplodiny pro řepku: jsou ozimé obiloviny (pšenice, žito, trikitale, ječmen, LOS, nejběžnější předplodina – ozimá pšenice), rané brambory a hrách
Výživa: řepka- velmi náročná na živiny, lze hnojit chlévským hnojem (20 – 40 t/ha) i kejdou.
N: 150 -200kg/ha, rozdělené do 3 -4 dávek, nejdůležitější: regenerační hnojení na jaře, 1 dekáda března ale lze i koncem února, když počasí dovolí a na řepce vidíme bílé kořínky LAV, MO, ledky se sírou. Další živiny P, K, Mg, B, S
Důležitá příprava půdy před setím: rovný pozemek bez hrud a aplikace herbicidů, kvalitní seťové lůžko
Termín setí: v průměru 25. 8., čím horší podmínky tím dříve, hloubka setí 1,5 -2 cm
Výsevek: 3, 4 kg/ha (0,7 – 1 VJ/ha)
Nyní se udává ve výsevních jednotkách: 1VJ= 600 tis. – 800 tis. klíčivých semen, na 1m2 by mělo být 40 -60 rostlin
Šířka řádku: 12,5 cm – 15 cm
Ošetřování po zasetí: válíme (hlavně za sucha), aplikace herbicidů, hnojení N podle stavu porostu, přezimuje v listové růžici, jarní inventarizace porostu- hnojení N, ochrana proti chorobám a škůdců (blýskáček řepkový, krytonosci, dřepčici
Sklizeň: 2 ½ června – 1 ½ července – dozrává dlouho, desikace porostu – dozrání a „zaklení“ šešulí, přímá sklizeň sklízecí mlátičkou
Výnos: v průměru 4t/ha
Po sklizni nastává čištění a dosoušení
Technologie pěstování víceletých pícnin
Patří sem: jeteloviny (jetel, vojtěška), trávy, jetelotravní směsky
Význam: krmivová základna na orné půdě. Poskytují objemové krmivo, kvalita krmiva je daná stravitelností a poměrem živin. Stravitelnost je daná obsahem vlákniny. Kromě kukuřice platí to, že se stářím rostlin obsah vlákniny zvyšuje, u kukuřice je to opačné obsah vlákniny se zvyšuje do vymetání, pak klesá až do mléčně voskové zralosti. Výživová hodnota závisí na poměru ŠJ (škrobovitých jednotek): obsahu SNJ (stravitelných nitrátových látek)= ÚP (úživný poměr)
Využití: zelené krmení, senáž, siláž, seno a senné moučky
Rozdělení pícnin:
Dělí se podle výživné hmoty
Podle poměru cukrů:bílkovinám – škrobové jednotky: stravitelné dusíkaté látky
Bílkovinné pícniny: škrobové jednotky: stravitelným dusíkatým látkám – 1:3,5 N, vojtěška, jetel – senážují se
Glycidové pícniny: 1:9-12, kukuřice – silážují se
Pícniny s vyrovnaným poměrem živin: 1:5,5-6, travní porosty – suší se
Dělení dle času
Jednoleté: mohou být ozimé, jarní, letní a strniskové
Víceleté: 2- 3 roky na pozemku, jeteloviny, trávy= JTS (jetelotravní směska)
Trvalé travní porosty (TTP): louky pastviny