Témata z pěstování rostlin k ústním závěrečným zkouškám

Setí:1 ½ dubna, vzdálenost řádku 12,5 cm, hloubka setí 2 -3 cm

Výsevek: v průměru 20 mil. klíčivých semen (je přibližně 100kg/ha) během vegetace je nutná hlavně likvidace plevelů

Sklizeň: v raně žluté zralosti, většinou přímá sklizeň – len vytrhává a součastně odsemeňuje. Stonky jsou pokládány na zem k rosení - bakterie a jiné mikroorganismy způsobí uvolnění vláken, len se 2 krát obrací, po té slisování do balíků a odvoz z pole do skladů nebo do krechtu lnu

Výnos: zrno: 2,5 -3 t/ha (možno až 5t), zelená hmota: 15-30t/ha

• 4 – 5t rosených stonku/ ha

• 1 -2 t semen/ha

1. Charakterizujte osivo

1. Pravost osiva a sadby: záruka, že se skutečně jedná o uvedený druh = druhová pravost, záruka, že se jedná o uvedenou odrůdu= odrůdová pravost, pravost musí být potvrzena v daném listě, subjektivně nezjistíme, zda jde o jarní a ozimou pšenici, to jsou problémy výhradě zástupců čeledi brukvoitývh

2. Původ: z jaké země a pásma plodina pochází, na kvalitě osiva a sadby se projevují pěstitelské podmínky – podnebí, půda, agrotechnika, oblast, z nichž osivo a sadba pochází ovlivňuje kvalitu upravíme, např. u ovocných stromů – sadba z vyšších poloh – odolnost vůči nižším teplotám (krajové odrůdy), důležité u sadby brambor – bramborářská oblast – regenerační (nižší polohy- degenerační) Českomoravská vysočina – původ dokladování příslušnou dokumentací

3. Čistota (Č): je podíl čistých semen z celého množství osiva, vyjadřuje se v %hmotnosti, čisté osivo a sadba má obsahovat je dobře vyvinutá semen (hlízy) daného druhu a odrůdy, požadovaná čistota osiva je 98 -100%. 2% škodlivých příměsí - semena jiných kulturních rostlin, semene plevelů, živé zárodky nemocí. Nečistoty – písek, kamínky, úlomky slámy, plevy, neklíčivá semena, mrtví škůdci, zemina

4. Klíčivost (K): schopnost semen a sadby vyklíčit objeví se klíček a kořínky, udává se v % podílu semen, která za odpovídajících podmínek vytvořila klíčky. Zkouška klíčivosti:odpočítá se 2 -4X 100 semen – ta se ukládají na optimální lůžko pro daný druh- filtrační papír, písek, piliny, uhlová drť, klíčivost se provádí za určitých podmínek, teplota (dle požadavků druhů, např. obilovina 20°C), vlhkost, světlo- nutné jen u některých druhů – heřmánek, jinak ale lepší vývoj klíčku. Délka zkoušky:nepředepsaná pro každý druh, v ½ délky – sčítání naklíčených semen – zjistí se energie klíčení

5. Vzcházivost osiva: vyjadřuje se v % vyjádřený počet zdravých jedinců normálně vyvinutých rostlin, které vyrostly za optimální podmínek 2*50 semen ukládáno do zeminy do hloubky výsevu, provádí se hlavně u osiv jetelů – špatně vzcházejí

6. Životaschopnost osiva (TTC): toto slouží pro rychlou informaci – provádí se pouze u zrnin (obiloviny, luskoviny, olejniny), je uváděna také v % životaschopných semen zjišťujících biochemickým tetrazoliovým testem semena se namáčejí na 16 -18 hodin ve vodě (na nabobtnání), poté se vypreparuje embryo (zárodek) a vkládá se do terazolia (trifemuje – tetrazolium – chlorid) – živá embrya se zbarví červeně v důsledku reakce s tetrazolium (vzniká červená látka – triferuje formazau)

7. Užitná hodnota osiva (U): podíl semen schopných vytvořit rostliny (upotřebitelnost osiva), U= Č*K/100. Příklad pšenice ozimá Č=99,5%, K=95%, U= Č*K/100, U=99,5*95/100, U= 9 452,5*100 = 94,52%, dané osivo má 94,52% čistých a klíčivých semen, lze využít pro výpočet výsevku

8. Vlhkost osiva: je to procentický odhad fyzikálně vázané vody v semenech, má to vliv na další vlastnosti osiva – HTS, k, OH, a také vliv na zdravotní stav osiva 2 extrémy: a) vysoká vlhkost osiva: intenzivní dýchání CO2 a H2O, zapaření osiva, rozvoj chorob a škůdců, pokles až ztráta klíčivosti. B) velmi nízká vlhkost: škodlivá – snížení energie klíčivosti. Při zvýšené vlhkosti potřeba osivo po sklizni dosoušet. Měření vlhkosti: pomocí vlhkoměrů – elektrické, měří elektrickou vodivost (rozdílná v závislosti na obsahu vody v semenech). Pro jednotlivé druhy plodin je stanovena maximální vlhkost při uskladnění osiva: obiloviny 15%, řepa 15%, olejniny 12% -2% )pro potravinářské účely), jeteloviny 12%, kukuřice 14%, slunečnice 15%, luskoviny 14 -15%, trávy 14%

9. Hmotnost tisíce semne (HTS): skutečná hmotnost 1 000 klíčových semen gramech. Význam: charakteristika druhu a odrůdy, pro výpočet výsevku (tisíc semen) – zásobních látek – zárodky – předpoklad pro zdravější, vitálnější a výkonnější rostliny. HTS (g): pšenice 45 -55, žito 35-45, ječmen 40-50, oves 30-40, kukuřice 250 -400, hrách 150 -250, bob 400-500, řepka 4-5, mák 0,4 -0,6, len 4 -6.

10. Objemová hmotnost osiva („hektarová“): je skutečná hmotnost 100l semen v kilogramech. Význam: není vhodné pro posuzování osivových vlastností, zajímavé pro mlynáře a pekaře – potravinářská (krmivářská) kvalita většinou přímo úměrná objemové hmotnosti, hodnoty objemové hmotnosti se využívají při odhadech zásob ve skladech. OH je typická pro druh a odrůdu – např. obiloviny 50g (oves), 80g (pšenice), dále závislost na pěstitelských podmínkách (úrodnost, vlhkostní poměry, hnojení, hustota porostu, zdravotní stav), určení obilnému měřiči

11. Vyrovnanost osiva: je procentický podíl vzorku, vyčištěného osiva, který zůstal po jeho pro sátí na sítech s různě velkými otvory, používala se Staineckerovo (šteinekeroco) prosévadlo – elektrické. Běžně se stanovuje podíl propadu pod síty těmito otvory