9. Cestovní náhrady, osobní auto v majetku firmy

9. Cestovní náhrady, osobní auto v majetku firmy

Cestovní náhrady

- právní úprava cestovních náhrad

- cestovní náhrady – složky cestovních náhrad, výpočet

- účtování bez poskytnuté zálohy

- účtování včetně poskytnutých záloh

Osobní auto v majetku firmy
- výdaje spojené s užíváním osobního auto pro firmu – skutečné i paušální

1. Právní úprava cestovních náhrad
   - nároky a povinnosti ze strany zaměstnanců a zaměstnavatelů najdeme v zákoníku práce

- pracovní cesty: - tuzemské
- zahraniční

pracovní (služební) cesta = časově omezené vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo
sjednané místo výkonu práce

- při pracovní cestě vznikají zaměstnanci cestovní výdaje, za které
poskytuje zaměstnavatel cestovní náhrady

Který zaměstnanec má nárok na cestovní náhrady?

• zaměstnanec v hlavním pracovním poměru

• někteří zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

1. Cestovní náhrady – složky cestovních náhrad, výpočet
   - zaměstnavatel se dozví o cestovních výdajích zaměstnance, když mu zaměstnanec předloží cestovní příkaz = vyúčtování cestovních výdajů

- nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem na jiné době -> zaměstnanec musí předložit do 10 pracov. dní po ukončení prac. cesty písemné doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad a vrátit nevyúčtovanou zálohu

- nedohodnou-li se smluvní strany na jiné době – zaměstnavatel musí do 10 pracov. dnů ode dne předložení písemných dokladů zaměstnancem provést vyúčtování cestovních náhrad a uspokojí jeho práva

Kdo vyplňuje cestovní příkaz?

1) před odjezdem na pracovní cestu musí zaměstnanec vyplnit hlavičku a nadřízený mu pracovní cestu musí schválit
2) po příjezdu zaměstnanec vyplní zadní stranu (nesmí se zapomenout podepsat), pak předloží nadřízenému
3) nadřízený svým podpisem potvrdí souhlas s výdaji při služební cestě
4) účetní (pokladník) vyplatí výdaje spojené se služební cestou zaměstnanci
- vyplní pokladní doklad, který je součástí cestovního příkazu
- vystaví klasický pokladní doklad a ten, co je součástí cestovního příkazu
proškrtne

• jedou-li 2 zaměstnanci společným autem -> každý zaměstnance má svůj cestovní příkaz, pouze navíc vyplní kolonku o spolucestujícím

složky cestovních náhrad:

• jízdní výdaje

• výdaje za ubytování

• stravné

• nutné vedlejší výdaje

1. Náhrada jízdních výdajů
   zaměstnanec může cestovat: - hromadným dopravním prostředkem
   - autem zaměstnavatele (služební auto)
   - vlastním autem (se souhlasem zaměstnavatele)

• Hromadný dopravní prostředek
  - letadlo, vlak, autobus, MHD, taxi (musí být se souhlasem zaměstnavatele)
  - musí předložit jízdní doklad -> přísluší mu náhrada v prokázané výši
  - náhrada zaměstnanci nepřísluší, pokud mu zaměstnavatel zajistí použití místní hromadné doprava způsobem, na který zaměstnance finančně nepřispívá
  - pokud se cesta koná v místě výkonu práce, nemusí předkládat doklad

• Určený hromadný prostředek, ale jel autem
  - přísluší mu náhrada jízdného ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný prostředek

• Služební automobil
  = auto v majetku firmy
  - zaměstnanec si nesmí uplatnit žádnou náhradu jízdních výdajů (všechny náklady má firma zaúčtovány ve svém účetnictví, zaměstnanec nic neplatí)
  - v případě, že zaměstnanec čerpal PHM, tak by obdržel částku za ně zaplacenou - nejde o náhradu jízdného, ale o nákup PHM do služebního auta (nejedná se o výdaj související se služební cestou, firma si bude chtít uplatnit odpočet DPH)

• Soukromý automobil zaměstnance
  - zaměstnavatel musí povolit
  - výpočet se dělí na 2 části: - základní náhrada za ujetý km jízdy (,, za to, že si ničíme auto´´)
  - náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty