Mzdy a zaměstnanci

Daň z příjmu ze závislé činnosti a prohlášení k dani

• Pro způsob zdanění mzdy daní z příjmu ze závislé činnosti je rozhodné, zda má zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani

1. Má-li zaměstnanec podepsané prohlášení k dani

• je daň z příjmu srážena ve formě zálohy na daň, která podléhá ročnímu zúčtování

1. Nemá-li zaměstnanec podepsán prohlášení k dani

   • potom je pro způsob zdanění rozhodující výše mzdy

   • je to například u dalšího zaměstnavatele a pop. si nemůže uplatnit slevy na dani

2. Nepodepsal prohlášení včetně dohod o provedení práce od 10 000 Kč/měsíc

   • daň je srážena formou zálohy na daň, která podléhá ročnímu zúčtování, opět se neodečítají slevy ani daňové zvýhodnění

3. Zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani vč. Dohod o provedení práce do 10 000 Kč/měsíc

   • daň je srážena formou srážkové daně (15%)

   • i příjmy ze závislé činnosti

Srážková daň

• Jedná se o tzv. zvláštní sazbu daně, podle § 36 o daních z příjmu

• Činní ve většině případů 15 %

Na jaké příjmy se tato daň uplatňuje:

1. Příjmy z kapitálového majetku (např. podíly na zisku, výnosy z bankovních produktů)

2. Příjmy z výher- pokud nejsou osvobozeny od daně

3. Příjmy z autorských honorářů do 10 000 Kč (nemůže zahrnout sraženou daň do přiznání)

4. Příjmy z dohod o provedení práce do 10 000 Kč

V jaké případě se mzda bude srážet srážkovou daní a kdy zálohovou:

• Musí být splněni tři podmínky:

• Jedná se o příjmy plynoucí na základě DPP

• Výše příjmů u jednoho plátce daně nepřesáhne 10 000 Kč za měsíc

• Zaměstnanec u tohoto plátce nepodepsal Prohlášení k dani

Rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní:

1. Srážková daň

   • Srážková daň je výhodná, pokud má poplatník jiný základní příjem, kde vyčerpá své daňové slevy

   • Pak je vhodné pro další příjem použít srážkovou daň

   • Typicky se jedná o zaměstnance, který si kromě svého hlavního zaměstnání přivydělává brigádou

2. Zálohová daň

   • Jedná o zálohu, která bude definitivně vyúčtována po skončení roku ze všech příjmů poplatníka

   • Mzda, ze které je vybírána zálohová daň, se sčítá s ostatními příjmy poplatníka

Účtování mezd

Zdravotní a sociální pojištění, které hradí zaměstnavatel

• Kromě sazeb pojistného sražených ze mzdy zaměstnance odvání zaměstnavatel ještě pojistné jako svůj daňově uznatelný náklad:

1. Sociální zabezpečení: 25,0 % z vyměřovacího základu

   • (z toho 21,5 % důchodové pojištění, 2,3 % nemocenské pojištění, 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti)

2. Zdravotní pojištění: 9,0 % z vyměřovacího základu

Zálohy poskytnuté zaměstnancům

• Zálohy zaměstnancům můžou být například na cestovné nebo na kancelářské potřeby

Cestovné:

1. Poskytnutá záloha 335/221

2. Vyúčtování cesty 512/335