1.12. Primarni producenti vs. konzumenti a reducenti v ekosystemech - kopie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Chytridomycety
Mikrosporidie
Zygomycety
Vřeckovýtrusné houby – Kvasinky + vřeckovýtrusné
Stopkovýtrusné houby
CHYTRIDOMYCETY
vytvářejí mnohojaderné, trubicovité podhoubí bez přehrádek
stěny podhoubí a spor jsou z chitinu a glukanu
zoospory + gamety mají 1 bičík
saprofytické houby žijící ve vodě, ve vlhké půdě/ parazité kulturních rostlin
Zástupci:
lahvičkovka – parazit, cizopasník zelí, kapusty, brukve, květáku – způsobuje jejich „padání“
rakovinovec bramborový – cizopasník čeledi lilkovitých – způsobuje rakovinu hlíz (nádory)
původce mykózy obojživelníků (žab)
MIKROSPORIDIE
jednobuněčné organismy, nitrobuněční parazité – buňky hmyzu, ryb i jiných živočichů vč. člověka
vegetativní fáze – MĚŇAVKOVITÉ bezblanné buňky, které pronikají do tkáně hostitele
uvnitř hostitele se množí a vytvářejí spory opatřené BS – chitinem
Spory – schopné přežít i mimo hostitelskou buňku, uvnitř pólové vlákno, které při vymrštění proniká do hostitelské buňky, skrze vlákno proniká plazmatický obsah spory (= SPOROPLAZMA) do hostitelské buňky.
Zástupci:
hmyzomorka včelí – původce včelí úplavice (úhyn včel)
hmyzomorka bourcová – úhyn bource morušového (ve Francii, 19. stol.)
ZYGOMYCETY (= Spájivé houby)
mají trubicovité, mnohojaderné mycelium, ve stáří se tvoří přehrádky
většinou SAPROFYTICKÉ PLÍSNĚ
Nepohlavní rozmnožování: pomocí výtrusů z výtrusnic, které vyrůstají přímo na podhoubí
Pohlavní rozmnožování: spájením = dochází k setkání 2 různopohlavních podhoubí, na vláknech se vytvoří kyjovité větve rostoucí proti sobě. Po dotyku se oba konce větví oddělí přehrádkami a změní se GAMETANGIA (n), která splynou v ZYGOSPORU (2n) = odpočívající výtrus. Zygospora se uvolní jako samostatná částice, odolná vůči nepříznivým podmínkám. V příznivých podmínkách začne klíčit v NOSIČ (= SPORANGIOFOR), zakončený výtrusnicí (= SPORANGIEM). Ve sporangiu vznikají meiózou fyziologicky odlišené výtrusy (n).
Zástupci:
plíseň hlavičková – tvoří bílé mycelium s černými výtrusnicemi
kropidlovec černavý – tvoří tmavé mycelium „černá plíseň“ na potravinách (př. špatně uskladněný chléb)
VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY
= tvoří specializované sporangium – VŘECKO (askus), ve vřecku dochází k meióze a vznikají ENDOSPORY (n)
KVASINKY
VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY
KVASINKY
nejčastěji jednobuněčné houby nebo vláknité, přehrádkované, jedno nebo mnohojaderné hyfy
jsou schopné žít trvale v anaerobních podmínkách – E získávají v procesu KVAŠENÍ
KVAŠENÍ (fermentace) = glykolýza probíhá v cytoplazmě za nepřístupu O2, dochází ke štěpení glukózy na 2 molekuly pyruvátu za vzniku 2 ATP
Nepohlavní rozmnožování: PUČENÍ, po něm často dceřiné buňky zůstávají pohromadě a tvoří řetízky = nepravá podhoubí PSEUDOMYCELIUM
Pohlavní rozmnožování: (v případě menšího množství živin), ve vřeckách dochází k meióze, při čemž vznikají 4 výtrusy (n) – fyziologicky rozlišené (2 X 2). Po prasknutí vřecka se výtrusy uvolní a v příhodném prostředí začnou klíčit v buňky. 2 fyziologicky rozlišené buňky splývají a vzniká ZYGOTA (2n), která pučením vytváří nové buňky.