1.12. Primarni producenti vs. konzumenti a reducenti v ekosystemech - kopie

• Chytridomycety

• Mikrosporidie

• Zygomycety

• Vřeckovýtrusné houby – Kvasinky + vřeckovýtrusné

• Stopkovýtrusné houby

CHYTRIDOMYCETY

• vytvářejí mnohojaderné, trubicovité podhoubí bez přehrádek

• stěny podhoubí a spor jsou z chitinu a glukanu

• zoospory + gamety mají 1 bičík

• saprofytické houby žijící ve vodě, ve vlhké půdě/ parazité kulturních rostlin

Zástupci:

• lahvičkovka – parazit, cizopasník zelí, kapusty, brukve, květáku – způsobuje jejich „padání“

• rakovinovec bramborový – cizopasník čeledi lilkovitých – způsobuje rakovinu hlíz (nádory)

• původce mykózy obojživelníků (žab)

MIKROSPORIDIE

• jednobuněčné organismy, nitrobuněční parazité – buňky hmyzu, ryb i jiných živočichů vč. člověka

• vegetativní fáze – MĚŇAVKOVITÉ bezblanné buňky, které pronikají do tkáně hostitele

• uvnitř hostitele se množí a vytvářejí spory opatřené BS – chitinem

• Spory – schopné přežít i mimo hostitelskou buňku, uvnitř pólové vlákno, které při vymrštění proniká do hostitelské buňky, skrze vlákno proniká plazmatický obsah spory (= SPOROPLAZMA) do hostitelské buňky.

Zástupci:

• hmyzomorka včelí – původce včelí úplavice (úhyn včel)

• hmyzomorka bourcová – úhyn bource morušového (ve Francii, 19. stol.)

ZYGOMYCETY (= Spájivé houby)

• mají trubicovité, mnohojaderné mycelium, ve stáří se tvoří přehrádky

• většinou SAPROFYTICKÉ PLÍSNĚ

• Nepohlavní rozmnožování: pomocí výtrusů z výtrusnic, které vyrůstají přímo na podhoubí

• Pohlavní rozmnožování: spájením = dochází k setkání 2 různopohlavních podhoubí, na vláknech se vytvoří kyjovité větve rostoucí proti sobě. Po dotyku se oba konce větví oddělí přehrádkami a změní se GAMETANGIA (n), která splynou v ZYGOSPORU (2n) = odpočívající výtrus. Zygospora se uvolní jako samostatná částice, odolná vůči nepříznivým podmínkám. V příznivých podmínkách začne klíčit v NOSIČ (= SPORANGIOFOR), zakončený výtrusnicí (= SPORANGIEM). Ve sporangiu vznikají meiózou fyziologicky odlišené výtrusy (n).

Zástupci:

• plíseň hlavičková – tvoří bílé mycelium s černými výtrusnicemi

• kropidlovec černavý – tvoří tmavé mycelium „černá plíseň“ na potravinách (př. špatně uskladněný chléb)

VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY

= tvoří specializované sporangium – VŘECKO (askus), ve vřecku dochází k meióze a vznikají ENDOSPORY (n)

1. KVASINKY

2. VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY

KVASINKY

• nejčastěji jednobuněčné houby nebo vláknité, přehrádkované, jedno nebo mnohojaderné hyfy

• jsou schopné žít trvale v anaerobních podmínkách – E získávají v procesu KVAŠENÍ

• KVAŠENÍ (fermentace) = glykolýza probíhá v cytoplazmě za nepřístupu O2, dochází ke štěpení glukózy na 2 molekuly pyruvátu za vzniku 2 ATP

• Nepohlavní rozmnožování: PUČENÍ, po něm často dceřiné buňky zůstávají pohromadě a tvoří řetízky = nepravá podhoubí PSEUDOMYCELIUM

• Pohlavní rozmnožování: (v případě menšího množství živin), ve vřeckách dochází k meióze, při čemž vznikají 4 výtrusy (n) – fyziologicky rozlišené (2 X 2). Po prasknutí vřecka se výtrusy uvolní a v příhodném prostředí začnou klíčit v buňky. 2 fyziologicky rozlišené buňky splývají a vzniká ZYGOTA (2n), která pučením vytváří nové buňky.