1.12. Primarni producenti vs. konzumenti a reducenti v ekosystemech - kopie

STOPKOVÝTRUSNÉ HOUBY

• vlákna jsou přehrádkovaná, v místě otvoru mají soudečkovitý tvar

• nemají morfologicky odlišené pohlavní orgány jako vřeckovýtrusné rostliny

• Nepohlavní rozmnožování: konidiemi, které se odškrcují zevně od vláken

• Pohlavní rozmnožování: převažuje stádium dvoujaderného podhoubí (= SEKUNDÁRNÍ MYCELIUM), které vzniká po setkání a splynutí 2 jednojaderných podhoubí (= PRIMÁRNÍ MYCELIA) vyrůstajících z pohlavně odlišených výtrusů → dochází ke splynutí buněčné plazmy = PLAZMOGAMII, ale nedochází ke karyogamii → za příhodných podmínek se vytvoří PLODNICE

• Při dělení dvoujaderných buněk se vytváří PŘEZKY (= výrůstky) → do přezky putuje 1 jádro, 2. jádro putuje do špičky buňky → dojde k jejich současnému dělení → jedno nově vzniklé jádro putuje z přezky do špičky buňky a 2. nově vzniklé jádro putuje ze špičky do zadní části buňky → dochází k vytvoření 2 přepážek: oddělení přezky a oddělení spodní části buňky od svrchní → vznik 2 dceřiných dvoujaderných buněk

• Ve VÝTRUSORODÉM ROUŠKU = HYMENIU plodnice dochází v BASIDIÍCH ke KARYOGAMII (=splynutí jader) a ke vzniku ZYGOTY (2n) → následně dochází k meióze → 4 (n) jádra, která se vyvinou ve 4 stopečkaté výtrusy = BASIDIOSPORY (vyrůstají z bazidie na stopkách)

Stavba plodnice stopkovýtrusné houby:

• KLOBOUK + TŘEN

• Na spodu klobouku – HYMENOFOR ( hrotnatý/ lupenatý/ rourkovitý) s HYMENIEM

• HYMENIUM = výtrusorodé rouško má uvnitř BASIDIE, která jsou v ROURKÁCH (hřibovité houby- hřib, klouzek, kozák) / na LUPENECH (bedlovité houby- žampión, muchomůrka, holubinka).

• Některé plodnice jsou v mládí obaleny PLACHETKOU, která se růstem plodnice trhá a zanechává na klobouku zbytky

• POCHVA = na bázi třeně

• ZÁVOJ = spojuje okraj klobouku s třenem, u některých plodnic v mládí zakrývá rourky/lupeny, při růstu plodnici se závoj trhá a zanechává na třeni PRSTEN

Zástupci:

• Dřevní houby = rozrušují celulózu nebo dřevovinu (př. václavka, hlíva ústřičná, dřevomorka, choroš= rostou na živých i uhynulých kmenech stromů, plodnice dřevnatí a přežívají dlouhou dobu)

• Hřibovité houby = hřib, křemenáč, klouzek, kozák

• Bedlovité houby = bedla, žampion, ryzec, holubinka, čirůvka, liška

• Jedovaté houby = muchomůrka zelená, muchomůrka tygrovaná, závojenka olovová, vláknice

• Sněť kukuřičná = způsobuje velké nádory na rostlině kdekoliv v meristémech, v nádorech je velké množství odolných spor → napadené rostliny je třeba spálit

• Prašná sněť pšeničná, ovesná, ječná – parazitují na obilovinách → moření osiva

• Rez travní = vytváří rezavé (oranžové až hnědé) výtrusy na listech, střídá 2 hostitele → lunicovitou rostlinu (př. obilí)/ dřišťál → snižuje výnosy obilí

= rez se projevuje od června na listech, pochvách a stéblech obilnin rezavými skvrnami → vznikají prašivá letní ložiska (= UREDIA) → z nich se uvolňují UREDIOSPORY → infikují další rostliny → tvoří se zimní výtrusy = TELIOSPORY, které přezimují → na jaře dochází k meióze a vytvoří se 4-buněčné BASIDIE, které mají fyziologicky rozlišené BASIDIOSPORY → vzduchem jsou zaneseny na listy dřišťálu, kde vyklíčí v jednojaderná fyziologicky rozlišená podhoubí → na svrchní straně listů se vytvářejí SPERMATOGONIE s výtrusy SPERMACIEMI, které jsou nektarem vytlačovány na povrch spermatogonií →spermácie se pomocí hmyzu dostává na PŘIJÍMACÍ HYFY SPERMATOGONIÍ opačného pohlaví → vznikají dvoujaderné buňky, které jsou základem ložisek jarních výtrusů AECIÍ → produkují AECISPORY, které infikují obilniny, kde na listech vyklíčí v prašivá ložiska letních výtrusů (= UREDIA)