1.12. Primarni producenti vs. konzumenti a reducenti v ekosystemech - kopie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Mezi obratlovci v suchozemských ekosystémech žije více konzumentů 1. řádu (býložravci) než konzumentů 2. řádu (šelmy, dravci). Ve vodních ekosystémech převládají konzumenti vyšších řádů (kruhoústí, paryby, ryby, kytovci). Obratlovci se do potravního řetězce zapojují jako konzumenti vyššího řádu. První obratlovci ve sladkých vodách se pravděpodobně živili mikrofágně a predace (= aktivní lov) se vyvinul druhotně. Býložravost se patrně vyvinula, jako počátek suchozemského potravního řetězce s přechodem živočichů na souš.
TOK ENERGIE
= je spjat s neustálým uvolňováním biologicky upotřebitelné E a s jejím opětovným využitím pro všechny druhy biologické práce:
chemická práce(biosyntetické přeměny spojené se spotřebou E – fotosyntéza, proteosyntéza)
osmotická práce (aktivní transport chemických látek mezi buňkou a okolím proti směru koncentračního spádu – aktivní přenos prostřednictvím bílkovinných přenašečů, endocytóza a exostóza spojena s tvorbou cytotických váčků)
mechanická práce (pohyb organismů, jejich částí, buněk, buněčných struktur)
elektrická práce (vznik rozdílných el. potenciálů na buněčných membránách – vedení vzruchu spojené s činností NS)
světelné práce (konečná fáze je produkce světla – světélkováni (bioluminiscence) – př. mořští živočichové, hmyz, ryby, korýši…)
Platí 1. termodynamický zákon= E se při práci neztrácí- pouze se mění jedna forma v jinou formu (př. E chemických vazeb v E kinetickou a E tepelnou, která není dále využitelná).
Platí 2. termodynamický zákon = u uzavřených soustav – dochází k samovolnému přechodu ze stavu vyšší uspořádanosti do stavu nižší uspořádanosti (= jde o nevratný proces), živé organismy jsou otevřené systémy, které neustále svou organizovanost musí neustále obnovovat na úkor snižování uspořádanosti okolí = po celý život je zachováván u organismů nerovnovážný, ale ustálený stav s vysokou uspořádaností. Zánikem živé soustavy dochází k přerušení protisměrného toku látek a energií a uspořádanost se v odumřelém organismu snižuje za pomoci rozkladačů.
Houby, lišejníky a jejich postavení a význam v ekosystémech
Charakteristika říše: FUNGI
Vyvinuly se pravděpodobně z předchůdců prvoků jako říše paralelní k živočišné říši. První vřeckovýtrusné houby- silur/ první stopkovýtrusné – devon (= prvohory)
Houby jsou jednobuněčné nebo vícebuněčné stélkaté, eukaryotní, heterotrofní organismy.
Buňky hub = mají BS (jako rostlinné b.) tvořenou CHITINEM a β- glukanem, nemají chloroplasty = nejsou schopné fotosyntézy, uvnitř buňky jsou VAKUOLY a MITOCHONDRIE
Zásobní látka = glykogen a tuky (stejně jako živočichové)
Heterotrofní (stejně jako živočichové) = zdrojem C jsou organické látky, houby rozkládají organické látky enzymy vylučovanými stélkou, které složitější látky rozloží na jednoduché, které jsou následně absorbovány stélkou.