1.-Veřejná-správa-státní-správa-samospráva

-věcné břemeno = třeba babička mi odkáže dům, ale může tam dožít

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže- pro ochranu hospodářské soutěže, má dohled nad zadáváním veřejných zakázek

Úřad pro průmyslové vlastnictví- vede evidenci o patentech, licencí, průmyslových vlastnictvích

Český báňský úřad- ústřední orgán státní správy ČR, týká se hornictví, zabývá se těžbou, nakládání s těžebním odpadem

Správa státních hmotných rezerv- ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy, státních hmotných rezerv a ropné bezpečnosti

Český statistický úřad

-zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům

-vykonává státní správu na úseku zpracování výsledků voleb

-jednou za 10 let provádí sčítání lidu

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) -orgán státní správy pro oblast ochrany utajovaných informací a bezpečností způsobilosti

Úřad vlády České republiky- zajišťuje odborné organizační a technické zabezpečení činnosti vlády

Funkční místa ve veřejné správě

Funkční místo = je organizačním prvkem vnitřní struktury každé instituce (i celé veřejné správy)

Druhy:

1. Založena zejména volbou (př. členové komisí obecních rad) – nezakládají nutnost pracovního poměru

2. Vyžadující navázání pracovního poměru s institucí uzavřením pracovní smlouvy (např. volbou, jmenováním)

3. Služební poměr (v armádě, u policie, u celní správy)

Specifika funkčních míst

-Místa lze za určitých okolností spojovat – tzn., že jeden pracovník svým prac. úvazkem naplňuje dvě a více funkčních míst

-Naopak jedno funkční místo může být obsazeno dvěma a více pracovníky na plný úvazek, jestliže se střídají ve směnném provozu (např. vrátný)

Počty funkčních míst jsou stanoveny v jednotlivých institucích:

• pevně

• jako tzv. horní limit

• v rozmezí horního a dolního limitu

• jako dolní limit

-někdy jsou počty funkčních míst stanoveny nepřímo – vazba na určité podmínky (např. počet obyvatel)

Vnitřní organizace veřejnoprávních institucí

-každé pracovní místo musí mít delegovanou potřebnou pravomoc umožňující splnění daných úkolů

-pravomoc znamená určitou volnost, která je dána pracovníkovi

-v důsledku toho, že počet podřízených, které může manager zvládnout, má své meze – tzv. rozpětí řízení, vznikají různé organizační struktury

-čím užší je rozpětí řízení, tím více organizačních úrovní je potřeba a naopak

Schémata organizačního uspořádání

1. liniové

2. funkcionální (víceliniové)

3. liniově štábní

4. členění teritoriální (územní, geografické)

5. maticové

6. projektové

Liniové

• Jeden vedoucí řídí vedoucí podřízených jednotek, tito pak zase řídí vedoucí jim podřízených jednotek

• Každý podřízený má pouze jednoho nadřízeného