USA - Spojené státy Americké

PŘÍRODNÍ POMĚRY

I když Spojené státy tvoří velké přírodní celky, krajina je regionálně velmi rozmanitá. Pouze pobřeží je s v vyjímkou Aljašky relativně málo členité. Charakteristické je uspořádání terénních forem od severu k jihu. Tento průběh má velehorský systém Kordiller, cenrální plošina i nížina a východní středohory. Existují tak velké geografické rozdíly nejen mezi severem a jihem, ale i západem a východem. Také podnebí se mění od arktického na severní Aljašce až téměř po tropické na Floridě.

Povrch

Povrch Spojených států lze členit na pět hlavních orografických oblastí. Na východě a jihovýchodě se podél pobřeží Atlantiku a Mexického zálivu rozkládá široká Pobřežní nížina. Souběžně s východním pobřežím se táhne Apalačské pohoří. Západně od nich centrální nížina přechází v prérijní plošinu. Celou západní polovinu země vyplňuje horské pásmo Kordiller. Jejich západní větev při tichomořském pobřeží a Skalnaté hory na východě uzavírají krajinu náhorních plošin, pánví a pohoří. Pobřežní nížina začíná na severovýchodě USA poloostrovem Cape Cod v Massachussets. Je v této části poměrně úzká a patří k ní také ostrov Long Island ve státě New York. K jihu se táhne přes bažinatý poloostrov Delaware a ve Virgínii se rozšiřuje na více než 200 km. Sleduje stupeň Piedmontu a největšího rozpětí dosahuje na jihu v Georgii. Téměř podél celého 1700 km dlouhého východního pobřeží se táhne jako vlnolam řada ostrovů. Moře v této oblasti zaplavilo četná údolí řek při ústí a vytvořilo hluboko zaříznuté zátoky jako Delaware a Chesapeake Bay s Potomacem, Pamlico Sound a další. Nížinný bažinatý poloostrov Florida na jihu vznikl vynořením části pobřežního pevninského šelfu. Na jihu Atlantská nížina přechází v Mississippskou nížinu, která sahá na sever až k soutoku Mississippi s Ohiem. Do Mexického zálivu vybíhá rozsáhlou deltou, kterou naplaveniny každým rokem posunují dále k moři. Rovnoběžně s Atlanskou pobřežní nížinou se z Kanady až do severovýchodní Alabamy táhne 3000 km dlouhé Appalačské pohoří. Na severu je rozděleno v několik pásem (nejvyšší jsou White Mountains, 1917 km) s četnými ledovcovými jezery, v Pennysylvánii se rozšiřuje v rozsáhlou plošinu. Vlastní Appalače tvoří systém paralelních, dlouhých zaoblených hřbetů téměř bez příčných údolí. Dříve zemědělsky velmi využívaný zvlněný Piemont na jihovýchodě vysoko převyšuje dlouhý hřbet Blue Ridge Mountains s nejvyšší horou Mount Mitchell (2037 m) v Severní Karolíně. Západně od hlavního pásma se rozprostírá Velké Appalačské údolí prořezané řekou Tennessee a jejími přítoky. Za ním se rozkládá plošina Cumberland, která k severovýchodu přechází v pohoří Allegheny. Střed USA zaujímá rozsáhlá pánev Centrální nížiny (roviny), široká až 2500 km. Na severu v oblasti Velkých jezer do ní zasahují výběžky vysočin Kanadského štítu, které kolem Hořejšího jezera dosahjí 600-700 m. Směrem k jihu pánev klesá a přechází v Mississippskou nížinu. Celá obrovská oblast je odvodňována řekou Mississippi-Missouri a Ohio. Na východě nížinu lemují plošiny Kentucky a Tennessee, na západě se v Missori a Arkansasu zvedají vysočiny Ozark Plateau a Ouachita Mts. Dále na západ nížiny přecházejí v suchou až polopouštní oblast Velkých planin nebo prérií (Great Plains), nad nimiž se prudce zvedají Skalnaté hory. Horský systém Kordiller pokrývá téměř polovinu území Spojených států. Tvoří jej dvě hlavní horská pásma, která se táhnou z Kanady na jih do Mexika. Mohutnější, až 600 km široké, jsou Rocky Mountains na východě, dosahující nejvyšších výšek na území Colorada (Mt. Elbert 4399 m). Větší plochu vyplňují nahorní plošiny a pánve jako např. Wyomingská, kterou vede hlavní průchod Skalnatými horami a kudy kdysi vedly stezky prvních pionýrů, stejně jako nyní dálnice. Nedaleké národní parky Yellowstone a Grand Teton představují nejkrásnější přírodní scenérie USA. Také na jihu v Novém Mexiku převládají náhorní plošiny, členěné řekou Rio Grande a Pecos, a přecházejí k jihovýchodu do polopouště Llano Estacado. Západně od Skalnatých hor se rozkládají rozsáhlé pánve a náhorní plošiny. Na severu obrovské lávové plošiny prořezané řekami Columbie a Snake obklopují úrodnou Kolumbijskou kotlinu, ležící převážně ve státě Washington. Dále na jih se prostírají velké horské sníženiny, převážně suché bezodtoké pánve oddělené relativně nízkými horskými hřbety. Největší z nich je Velká pánev, zaujímající většinu Nevady. Na jejím severovýchodním konci ve státě Utah leží Velké Solné jezero. Jižně, převážně na území Arizony, se rozkládá Colorádská plošina proříznutá v délce 350 km nejhlubším kaňonem světa (až 1800 m) řeky Colorado. Národní park Grand Canyon doplňuje v této oblasti řada dalších národních parků s četnými bizarními útvary stolových hor, skalních věží a kaňonů, které vytvořila eroze. Západní pásmo Kordiller má dvě hlavní větve. Pobřežní pásmo (Coast Ranges) se táhne od ledovcových hor poloostrova Olympia na severu po Los Angeles na jihu. Vyšší, východní pásmo tvoří na severu Kaskádové pohoří (Cascade Range) a na jihu Sierra Nevada. Mezi nimi se rozkládají údolí, která začínají na severu u zátoky Puget Sound, pokračují v Oregonu údolím řeky Willamette a v Kalifornii širokým Centrálním údolím. Cascade Range dosahuje nejvyšších výšek masivem zaledněné sopky Mt. Rainer (4391 m) ve Washingtonu. Nedaleko od něj leží hora Sv. Heleny, jejíž ničivá erupce v roce 1980 patří k nejsilnějším na světě. Pohoří pokračuje v Oregonu dalším řetězem sopek až po Lassen Peak v severní Kalifornii. Tam začíná krystalická Sierra Nevada, rozřezaná řadou říčních a ledovcových údolí do jednotlivých masivů. Nejvyšší horou je Mount Whitney (4418 m) a nejznámějším národním parkem je Yosemite s pověstnými vodopády. Na jihovýchod leží propadlina Údolí smrti, nejhlubší americké sníženiny (86 m pod hladinou moře). V rámci Coast Ranges se od severní Kalifornie až po mys Point Conception táhne systém tektonických zlomů a celá oblast je postihována častými zemětřeseními. Nejznámější zemětřesení ve zlomu San Andreas zničilo v roce 1906 San Francisco. Velmi silná byla také zemětřesení v roce 1989 a 1993.