USA - Spojené státy Americké

Vodstvo:Největší řekou v USA je Mississippi, která se svým největším přítokem Missuri je nejdelší řekou Severní Ameriky a třetí nejdelší řekou světa. Mississippi se svými přítoky a kanály vytváří dokonalou vodní nezamrzající síť. Řeky vlévající se do Atlanského oceánu jsou krátké ale velmi prudké a mají vodopády. Jejich energie je využívána pro průmysl v městech New Yorku, Baltimoru a dalších. Nejmohutnější řekou tekoucí do Atlanského oceánu je řeka sv.Vavřince a Hudson(vlévá se do moře v New Yorku). Řek tekoucích do Tichého oceánu je daleko méně. Můžeme si jmenovat nejdelší řeku zde na východě a tou je řeka Columbie, dále pak Colorádo, která vytvořila známý Velký kaňon (350km dlouhý a 1800m hluboký). Území Aljašky je většinou odvodňováno do Beringova moře. Zde je např.řeka Yukon.Na hranicích s Kanadou se rozprostírá plocha o 250 000 km na níž se rozlévá největší sladkovodní pánev světa. Nejznámější z jezer je Michigenské jezero, které je jediné na území USA a dále pak Hořejší a Erijské. Jezera jsou navzájem propojena řekami - nejvýznamější je řeka Niagara. Na ní jsou Niagarské vodopády spadající do hloubky 60m a překonávají tak rozdíl dvou jezer Ontaria a Erijského jezera.

Rostlinstvo

První evropští usedlíci na východě Spojených států našli zem pokrytou bohatými listnatými lesy, převážně pak dubem, bílým a vlašským ořechem. Tyto porosty byly z části vykáceny a přeměněny. Na severu a v horách převládají jehličnaté, případně i smíšené lesy. V původních listnatých lesech dominují javory, jilmy, břízy a ořešáky. Podél Mexického zálivu rostou smíšené lesy se subtropickými druhy, jako jsou platany, magnólie a různé druhy palem, přímo na pobřeží pak močálovité cypřišové lesy. Na jižní Floridě se v bažinaté krajině Everglades uchoval hustý subtropický les a na pobřeží mangrovy. Západně od zemědělské krajiny centrálních rovin se rozkládá široký pruh prérií. Šťavnaté louky přecházejí, jak k západu ubývá srážek, do pásma stepí a na jihozápadě do polopouští s porosty kaktusů, agáve a juky. V údolích Rocky Mountains rostou jehličnaté lesy, které ve vysokohorských polohách přecházejí v alpínské louky. Suché náhorní plošiny a pánve pokrývají řídké suchomilné porosty pelyňku a lebedy, na jihu v Arizoně a Novém Mexiku rostou černé kaktusy a sukulenty. Ve střední a jižní Kalifornii stepní křovinaté porosty přecházejí na horách v borové lesy. Na tichomořském pobřeží rostou v lesích tsugy, borovice (vejmutovky), jedle douglasky, v jižní Kalifornii palmy a na svazích Sierry Nevady přežívají až 100metrové sekvoje, staré několik tisíc let.

Živočichové

Původní zvířena Spojených států byla silně ovlivněna kolonizací a redukována kolonizací. První evropští kolonisté s sebou přivezli koně, dobytek, ovce a další evropské druhy zvířat, například i vrabce a špačky. Osadníci se v 19. století stěhovali na západ a vybíjeli statisícová stáda bizonů a vidlorohů amerických, volně žijících na Velkých planinách. Nyní jsou tyto druhy přísně chráněné a žijí prakticky jen v rezervacích. Mezi ohrožené druhy patří i symbol Spojených států, orel bělohlavý, stejně jako americká ovce tlustorohá a puma. Stále rozšířenými savci jsou jelenec viržinský, černý medvěd baribal, vlk, rys, medvídek mýval, skunk, vačice opossum a ondatra. Los americký, jelen wapiti, liška, bobr, vydraa rosomák obývají severní jehličnaté lesy. Řeky na lesnatém východě a jihovýchodě oplývají různými druhy ryb a v Appalačských horách je možno nalézt sedm druhů mloků. V pouštích jižní Kalifornie, Nevady a Arizony se vyskytuje mnoho druhů plazů, včetně jedovatého ještěra korovce podezřelého a chřestýše. Stepi Great Plains jsou domovem mnoha druhů hlodavců (psoun prérijní) a kojotů, zatímco Skalnaté hory hostí sviště, horské kozy a vyjímečně i medvěda grizzlyho. V řekách žijí štiky, pstruzi a na severozápadě i lososi. V pobřežních oblastech na jihovýchodě lze uvidět aligátory, kajmany, mořské krávy a četné želvy. Na pobřeží jižní Kalifornie žijí lvouni, lachtani a pelikáni.