21.Filozofie 17. a 18. století. Racionalismus. Empirismus. Francouzské osvícenství. I. Kant.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
JOHN LOCKE
1632–1704, z Bristolu
studoval přírodní vědy, medicínu a státovědu
Locke je představitelem novověkého britského empirismu a jedním ze zakladatelů liberalismu
Poznání je tak podle Locka celé empirické – „nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech“
Komisař pro obchod a kolonie (UK)
Kancléř lorda Ashleye – spojil s ním kariéru – když lord stoupal, Locke stoupal, když lord musel do exilu, šel s ním (celkem dvakrát)
V důchodu bádal
Dílo: ESEJ O LIDSKÉM ROZUMU
Jestli je mozek schopen porozumět světu
Stačíme na poznání světa?
Odkud bereme informace? Jak se představy a pojmy dostávají do naší mysli? – tři možnosti
Věci, které poznáváme už jsou hotové a pochází z vnějšího světa
Vytváří si je naše vědomí z materiálu, který rozum sesbírá (z vjemů)
Jsou v našem vědomí od začátku, postupně si na ně vzpomínáme – odmítá, tvrdí, že v okamžiku narození jsme čistá nepopsaná tabule (tabula rasa)
Rozum třídí vjemy na jednoduché a složité ideje:
JEDNODUCHÉ IDEJE – získáváme je z vnější reality → získáváme kvality
KVALITY – to, co se dozvídám zevnitř
Primární kvality – hlavní vlastnosti (velikost, hmotnost, tvrdost)
Sekundární kvality – vedlejší (barva, chuť, vůně)
REFLEXE – to, co se děje ve mně
SLOŽENÉ IDEJE – tvoří se z jednoduchých idejí
Rozdělil moc na zákonodárnou a výkonnou
Pokud by byla moc u stejných lidí, nebude to fungovat → měla by být rozdělena mezi několik lidí, kteří se budou vzájemné kontrolovat
Panovník má být první, kdo dodržuje zákony – pokud je nedodržuje, lid jej může svrhnout
Uznává náboženství – udržuje ve státě pořádek
GEORGE BERKELEY
1685–1753, Irsko
Studium i učitelské místo na univerzitě v Dublinu
Cesty po celém Evropě, několik let v Americe
Myšlenka o šíření křesťanství na Bermudách – vrátil se a zemřel v Oxfordu jako biskup
Dílo: POJEDNÁNÍ O ZÁKLADECH LIDSKÉHO POZNÁNÍ
„Vše, co vnímáme, je pouze fenoménem našeho vědomí.“
„Ideje do našeho vědomí nepřicházejí zvenčí, vše se odehrává v hlavě.“
Ve svém díle navazuje na Locka, ale kritizuje jeho rozdělení kvalit na primární a sekundární.
Tvrdí: Vše, co vnímáme, je pouze fenomén našeho vědomí.
Přírodní zákony = boží zákony, kterými Bůh spojuje ideje v našich hlavách.
Být = být vnímán → člověk, který není vnímán, není
DAVID HUME
1711–1776, Skotsko
Edinburgh, zde studoval, poté cestoval ve službách Británie po Evropě, chtěl učit, nepřijali ho, byl knihovník, zde píše Dějiny Anglie – přinesly mu blahobyt a slávu – po zbytek života nezávislý vědec
DÍLA:
POJEDNÁNÍ O LIDSKÉ PŘIROZENOSTI
Navazuje na Locka, ale podává přesné rozlišení jednotlivých představ: imprese = to, co je přítomno při vnímání, idea = kopie dojmů, které plodí vzpomínka a fantazie