21.Filozofie 17. a 18. století. Racionalismus. Empirismus. Francouzské osvícenství. I. Kant.

Teorie o dvou světech:

• SVĚT PRO NÁS – běžné zkušenostní poznání člověka – svět jevů, předmětů kolem nás

• SVĚT O SOBĚ – nemáme s ním zkušenost – mimo náš zkušenostní svět

  • 3 oblasti:

    • Idea duše/psychologická idea – oblast psychologie

    • Idea světa jako celku/kosmologická idea – co víme o vesmíru

    • Idea Boha/teologická idea – nic nevíme, nic není žádoucí vědět

DÍLA:

• KRITIKA ČISTÉHO ROZUMU

  • Vnímá člověka jako bytost se třemi atributy:

    • Myslící bytost

    • Toužící bytost – morálka

    • Cítící bytost – estetika

  • Zkoumá předpoklady zkušenosti

  • Co je v našem poznání dáno předem?

    • APRIORI – to, co je nám dáno předem

    • A POSTERIORI – to, co získáváme během naší zkušenosti

  • APRIORI:

    • Naše poznání světa se odvíjí od nazírací formy prostoru a času – zaznamená to i mimino

    • Člověk je vybaven 3 základními myšlenkovými kategoriemi:

      • Nahodilost

      • Nutnost

      • Příčina a následek (kauzální zákon)

    • SYNTETIZUJÍCÍ SCHOPNOST – schopnost spojovat různé údaje

      • Např. mimino se rozbrečí, přivolá tím pozornost rodiče → povedlo se to tak včera, povede se to tak i dnes

• KRITIKA PRAKTICKÉHO ROZUMU

  • Zkoumá etiku

  • Neuvěřitelně si váží člověka jako eticky smýšlející bytosti

  • „Dvě věci naplňují mou mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývám: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.“

  • Člověk je autonomní bytost – sám je schopný se rozhodnout, co je špatně a co ne

  • Zdůrazňuje rovnost lidí před morálními zákony

  • Dosavadním etikám vytýká, že jsou heteronomní – volá po autonomní etice, člověk má zavázat sám sebe

  • MAXIMA – příkaz, který dá člověk sám sobě

  • IMPERATIV – obecně zavazující příkaz

  • PODMÍNĚNÝ IMPERATIV – hypotetický – člověk danou věc udělá, pakliže bude splněna jeho podmínka

  • KATEGORICKÝ IMPERATIV – jak žít dobře svůj život

    • Jednej tak, aby tvá vůle mohla zároveň platit jako všeobecné zákonodárství

    • Jednej tak, aby lidství v tobě i v jiném člověku ti bylo vždy účelem, nikoliv prostředkem – chovej se k druhým tak, aby sis jich vážil, ne abys je využíval ke šplhání výš

• K VĚČNÉMU MÍRU

  • Pokritické období

  • Koncepce OSN

  • Třetí, kdo řešil spojení národů, světový mír (první Jiří z Poděbrad, druhý Jan Ámos Komenský)