21.Filozofie 17. a 18. století. Racionalismus. Empirismus. Francouzské osvícenství. I. Kant.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Teorie o dvou světech:
SVĚT PRO NÁS – běžné zkušenostní poznání člověka – svět jevů, předmětů kolem nás
SVĚT O SOBĚ – nemáme s ním zkušenost – mimo náš zkušenostní svět
3 oblasti:
Idea duše/psychologická idea – oblast psychologie
Idea světa jako celku/kosmologická idea – co víme o vesmíru
Idea Boha/teologická idea – nic nevíme, nic není žádoucí vědět
DÍLA:
KRITIKA ČISTÉHO ROZUMU
Vnímá člověka jako bytost se třemi atributy:
Myslící bytost
Toužící bytost – morálka
Cítící bytost – estetika
Zkoumá předpoklady zkušenosti
Co je v našem poznání dáno předem?
APRIORI – to, co je nám dáno předem
A POSTERIORI – to, co získáváme během naší zkušenosti
APRIORI:
Naše poznání světa se odvíjí od nazírací formy prostoru a času – zaznamená to i mimino
Člověk je vybaven 3 základními myšlenkovými kategoriemi:
Nahodilost
Nutnost
Příčina a následek (kauzální zákon)
SYNTETIZUJÍCÍ SCHOPNOST – schopnost spojovat různé údaje
Např. mimino se rozbrečí, přivolá tím pozornost rodiče → povedlo se to tak včera, povede se to tak i dnes
KRITIKA PRAKTICKÉHO ROZUMU
Zkoumá etiku
Neuvěřitelně si váží člověka jako eticky smýšlející bytosti
„Dvě věci naplňují mou mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývám: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.“
Člověk je autonomní bytost – sám je schopný se rozhodnout, co je špatně a co ne
Zdůrazňuje rovnost lidí před morálními zákony
Dosavadním etikám vytýká, že jsou heteronomní – volá po autonomní etice, člověk má zavázat sám sebe
MAXIMA – příkaz, který dá člověk sám sobě
IMPERATIV – obecně zavazující příkaz
PODMÍNĚNÝ IMPERATIV – hypotetický – člověk danou věc udělá, pakliže bude splněna jeho podmínka
KATEGORICKÝ IMPERATIV – jak žít dobře svůj život
Jednej tak, aby tvá vůle mohla zároveň platit jako všeobecné zákonodárství
Jednej tak, aby lidství v tobě i v jiném člověku ti bylo vždy účelem, nikoliv prostředkem – chovej se k druhým tak, aby sis jich vážil, ne abys je využíval ke šplhání výš
K VĚČNÉMU MÍRU
Pokritické období
Koncepce OSN
Třetí, kdo řešil spojení národů, světový mír (první Jiří z Poděbrad, druhý Jan Ámos Komenský)