21.Filozofie 17. a 18. století. Racionalismus. Empirismus. Francouzské osvícenství. I. Kant.

FRANCOUZSKÉ OSVÍCENSTVÍ

• Filosofie rozumu – důraz kladen na víru v rozum

• Důraz na rozum

• Klade se důraz na lidská práva + vzniká tolerance v náboženství

• Většina lidí jsou deisté (Bůh vytvořil svět a už do něj nezasahuje), ale byli i ateisté

• Racionalita, svoboda, demokracie, nevyhnutelnost pokroku

• Francouzi méně konzervativní než Angličané, radikálnější

• První materialisté

• Ovlivnilo VFR

• JEAN JACQUES ROUSSEAU – francouzské osvícení

  • 1712–1778, Švýcarsko (Ženeva)

  • V 16 letech zběhl ze školy

  • Žil u starší přítelkyně – katolictví, začíná psát

  • Oženil se – jednoduchá žena, vše dirigovala její matka

  • Střídavě žil v Anglii a ve Francii – neustále se obával, že je pronásledován

  • DÍLA:

    • ROZPRAVA O VĚDÁCH A UMĚNÍ

      • Soutěž Akademie v Dijonu – zvítězil, proslavil se

      • Téma: zda umění a vědy přinášejí užitek a štěstí člověku

    • ROZPRAVA O PŮVODU NEROVNOSTI MEZI LIDMI

      • Přirozená nerovnost: věk, tělesné dispozice

      • Přírodní stav: všichni jsou zdraví, protože vše slabé vyhlazuje příroda, panují přirozené ctnosti, nekomplikované vztahy, lidé nejsou nikomu poddaní, neexistuje výroba, řeč, přemýšlení

• Citát: Člověk, který uvažuje, je zvrhlé zvíře.

• Dílo Emil – dospívajícího člověka je třeba chránit před špatnými vlivy, aby se mohlo přirozené rozvíjet to, co je v něm dobré.

• Poměr náboženství: je mu cizí klasická víra i ateismus – staví víru na cit: „Cit mi praví, že Bůh jest. Více není nutné vědět. Pozorují ho v jeho dílech s kořím se mu.“

• CHARLES MONTESQUIEU

  • 1689–1755

  • Šlechtický původ

  • Část života strávil v Anglii – velice si ji zamiloval

  • Dílo: DUCH ZÁKONŮ

    • Základní myšlenka: nejdůležitějším momentem dějin není svévole vládců, ale celkové uspořádání společenských poměrů

    • Stát a zákony nejsou utvářeny libovolně = nelze je ani libovolně měnit. Vyrůstají z přírodních podmínek, mravů, vzdělanosti, náboženství, …

• K zákonodárné moci přidává soudní moc

• Vladař nesmí stát nad zákonem

• VOLTAIRE

  • 1694–1778

  • Vlastním jménem Francois M. Arouette – syn zámožného notáře → pseudonym

  • Veliká osobnost, ale špatné vlastnosti, nešvary

  • V 21 letech odešel do Paříže – pověst posměváčka → problémy

  • Dvakrát vězněn v Bastile – nepovolené souboje apod.

  • Podruhé propuštěn pod podmínkou, že opustí Francii – odjel do Anglie

  • Návrat do Francie – hrozí další vězení – utekl a schoval se u přítelkyně, kde tvořil

  • Později ho k sobě pozval osvícenský panovník Fridrich II. (Prusko) – přijal

    • Nejdříve mezi nimi panovalo přátelství, Fridrich si ho velmi vážil

    • Pak se zjistilo, že kradl královi svíčky a příbory – poprask → utekl z Polska