22.Filozofie 19. století. Německý romantismus a idealismus. Pozitivismus. Historický materialismus. Iracionalismus a voluntarismus.

VOLUNTARISMUS A IRACIONALISMUS

• VOLUNTARISMUS – voluntas = vůle – vykládá vůli jako základní princip je důležitější než rozum

• IRACIONALISMUS – nejen rozumem se dá poznávat svět – odmítá rozum jako jediný způsob poznání

• Přelom 19. a 20. století

• ARTUR SCHOPENHAUER

  • 1788–1860

  • Považován za Kantova nejvýznamnějšího žáka

  • Ovlivněn také starou indickou filosofií

  • Otec bohatý obchodník v Gdaňsku – když mu bylo pět let, přestěhovali se do Hamburku

  • V šestnácti vstoupil do učení k hamburskému obchodníkovi – otec brzy zemřel → nedokončil, neměl k obchodování vztah

  • S matkou se odstěhovali do Výmaru

  • Během studia na univerzitě časté konflikty s učiteli

  • Po dostudování se vrátil do Výmaru za matkou – vliv Goetha, který ve Výmaru také působil

  • Matka mezitím začala psát beletrii – pohádali se – jeden odsuzoval tvorbu toho druhého

  • Dílo: SVĚT JAKO VŮLE A PŘEDSTAVA

    • Klíčovým momentem dění ve světě je vůle

    • Vůle je slepec, který na svých ramenou nese vidoucí, ale přitom chromý rozum

      • Dokud nás vůle nepostrčí, rozum se může snažit, ale nemá šanci

    • Svět ovládá vůle

    • Člověk je vůle zhmotněná ve čase a prostoru

    • Rozum tvoří náš povrch, v nitru je vůle

    • Vůle pohání svého služebníka – rozum

    • Všechny ostatní části těla se postupně unavují a potřebují odpočinek, vůle ne

    • Nejsilněji se vůle projevuje rozmnožovacím pudem

      • Pohlavní orgány = protipól mozku

      • Láska je iluze, lest přírody, kterou je zakrývaný pud k zachování rodu

        • Důkaz: když se podíváte na ženy, v jakém období jsou nejkrásnější – v době, kdy jsou v nejlepším stavu na dítě

    • Podobně je to i v dějinách lidstva – za rozmanitostí lidstva je vůle

    • Úplně svobodná je pouze světová (vesmírná) vůle, jednotlivá (lidská) vůle se musí přizpůsobovat (např. přírodním zákonům a celku)

    • Symbolem veškerého dění je kruh – to samé tvrdil i Nietzsche

    • Vyvíjí se svět logicky? – svět logice vůbec nepodléhá – je alogický

    • Lidský život vnímá jako neustálé utrpení

    • Všichni jsme naplněni pudy a tužbami, ale nikdy ne štěstím – neustále se přidávají další bolesti

      • Bolest = základní realita našeho života

      • Štěstí = nepřítomnost bolesti

    • Jednu část lidí pronásleduje nouze, druhé nuda

    • Rozdělil týden na šest dní plahočení a sedmý den nudy

    • Optimismus je jen hořký výsměch utrpení lidstva

    • Každý den jsme blíže smrti

    • Z utrpení vedou dvě cesty:

      1. DOČASNÁ – estetická cesta – umění, hlavně hudba

      2. TRVALÁ – etická cesta – askeze

    • Spánek je část smrti, která nám byla dána předem

• SØREN KIERKEGAARD

  • 1813–1855, Dánsko (Kodaň)

  • Otec zámožný obchodník

  • Studoval na univerzitě – zejména teologii

  • Smrt matky – otec byl zoufalý, zanedlouho zemřel také → Kierkegaard získal dědictví – život zahálčivého boháče, který občas pro zábavu něco napsal