22.Filozofie 19. století. Německý romantismus a idealismus. Pozitivismus. Historický materialismus. Iracionalismus a voluntarismus.

22. FILOZOFIE 19. STOLETÍ. NĚMECKÝ ROMANTISMUS A IDEALISMUS. POZITIVISMUS. HISTORICKÝ MATERIALISMUS. IRACIONALISMUS

A VOLUNTARISMUS.

FILOSOFIE 19. STOLETÍ

• Proudy filozofie 19. století se dělí podle toho, na co navazují, nebo co kritizují z Kanta

• První polovina 19. století je doba první průmyslové revoluce (prohlubují se sociální rozdíly. Filozofové navazují na Hegela, objevují se pochybnosti o jeho filozofii absolutního rozumu. Otřesena je i důvěra ve všeobecnost pokroku, sociální rozpory se komplikují a obecné ideje nepomáhají. Vzniká úsilí konstruovat systémové myšlení na nových předpokladech, současně vzniká odpor proti systému a rozumu vůbec (v této době je zde romantismus).
  ( filozofové 19. století věděli, že Hegelova filozofie byla něco fantastického, ale v praxi docela nepoužitelného

• Rozdělení filozofických směrů:

1. S důrazem na člověka: iracionalismus, pozitivismus, filozofie života, pragmatismus, voluntarismus, existencialismus

2. S důrazem na společenskou třídu: utopický socialismus, marxismus

NĚMECKÝ ROMANTISMUS

• Reakce na osvícenství a racionalismus – vrací se do minulosti, zdůrazňuje význam citu, bolesti, význam umění

• JOHANN WOLFGANG GOETHE

  • 1749–1832

  • Obdivovatel Kanta

  • Dualista – „Duch a hmota jsou dva aspekty věčné přírody.“

    • Věčná příroda = Bůh → blízko k panteismu

  • Příroda si teprve v člověku uvědomí sama sebe – zvíře si to neuvědomuje

  • Úlohou umění a filosofie by měla být výchova lidí, ukazování správné cesty

  • Díla:

    • FAUST

      • Ďábel se snaží zařídit všechno, aby byl Faust spokojený – spokojenost mu to ale stejně nepřinese

      • Smysl života našel, když pomohl chudým – jeho vlastní rozhodnutí

      • „Jen tak jsi hoden svobody a žití, když rveš se o něj každý den.“

    • VILÉMA MEISTERA LÉTA UČEDNICKÁ

      • Mladík uteče z domova ke kočovným hercům

      • Vilém poznává, co je život zač

      • Musí se sám o sebe postarat, poprat se se životem

• FRIDRICH SCHILLER

  • 1795–1805

  • Žák Kanta

  • Básnické a filozofické nadání, ale postupně převážilo básnictví

  • Pomáhal a podporoval ho Goethe

  • Dílo: FILOSOFICKÉ LISTY
    - zajímá se hlavně o etiku a estetiku, umění a kráse připisuje důležitou úlohu ve výchově lidstva

• JOHANN GOTTFRIED HERDER

  • 1744–1803, Prusko

  • Kantův žák, ale kritizoval ho ta tzv. kejklířství rozumu

  • Na přímluvu Goetha získal místo úředníka ve Výmaru

  • Básnický a filosofický talent – rozhodl se pro filosofii

  • Dílo: IDEJE K FILOSOFII DĚJIN LIDSTVA

    • „Národy se v čele dějin na vrcholu střídají.“

    • „V mé době se do špice vyhoupnou Slované.“

      • Tímto výrokem pomohl našem u národnímu obrození

    • Spojil zkoumání dějin lidstva s jazykem – jak nám jazyk pomohl?

NĚMECKÝ IDEALISMUS

• Upřednostňování myšlení a idejí před hmotou, sklon k filosofické spekulaci, v centru zájmu člověk

• JOHANN GOTTLIEB FICHTE

  • 1762–1814

  • Horní Lužice, chudá rodina s mnoha dětmi

  • Pro Fichteho se podařilo sehnat mecenáše – hradil mu studia (studium v Jeně a Lipsku)

  • Po smrti mecenáše finanční potíže, živil se jako domácí učitel

  • Zvažoval sebevraždu pro nedostatek prostředků

  • Doslechl se o místě učitele v Curychu – šel tam pěšky – poznává Kantovu filozofii – cesta do Královce

  • Navštívil Kanta v Královci – Kantovi se líbila jeho prvotina POKUS O KRITIKU VŠEHO ZJEVENÍ → doporučil vydání – zlom, úspěch, peníze, Kant ji učí na univerzitě v Jeně, Lipsku, Berlíně

  • Jeden z nejlepších řečníků všech dob

  • Nadšeně přijal VFR, Napoleona považoval za uchvatitele – nedovolil zemi, aby se dále vyvíjela

  • Podílel se na založení univerzity v Berlíně

  • Zemřel na tyfus – manželka pomáhala v lazaretu, tam vypukl tyfus a ona ho donesla domů

  • Díla:

    • ŘEČI NĚMECKÉMU NÁRODU

      • Řečnictví, výzva k mravní obrodě národa