23) Klasické pojetí společnosti

- vzájemné setkání podle přísných pravidel

- žijí dost odděleně

- přechod nelze, příslušnost je dána narozením

- pouze v Indii (trend omezovat tento typ společnosti)

- hlavní dělení v Indické společnosti jsou varny

- ty se dělí na kasty

- Indie – r. 1950 zrušeny

1. Společnost hierarchického typu

- absolutistická monarchie, starověké společnosti

- dříve Egypt, Čína (císař – syn boží)

- dnes např. diktatury – (Stalin, Hitler, Husajn)

- na vrcholu úzká elita nebo jedinec

- v současnosti Severní Korea (KLDR)

- tam jsou likvidace názorových odpůrců, převýchovné tábory

1. Nivelizovaná společnost

- vrstvy na přibližně stejné úrovni

- stejné postavení členů celé společnosti (u nás 60.- 80. léta  ne příliš bohatí ani příliš chudí)

- nevýhoda: malá šance se prosadit, skrývání v anonymitě

- prosazovalo se rovnostářství (= egalitářství) → výjimečný jedinec nemá možnost vyniknout

- malé rozdíly mezi vrstvami

- všichni jsou na tom stejně

- komunismus, socialismus

1. Společnost s tendencí růstu středních vrstev (=diferencovaná)

- s tendencí růstu středních vrstev

- patří sem varianty pluralitních demokracií

- je zde šance se dostat do vyšších vrstev společnosti, ale i propad dolů

- globalizace někde ničí střední vrstvy (Jižní Amerika  Venezuela, Argentina)

- typické pro moderní demokracie

- optimální je, pokud je velká střední vrstva

- když ne  rozevřené sociální nůžky  velké rozdíly mezi nejchudšími a nejbohatšími  sociální nepokoje

Sociální nerovnost a otázka moci

- sociální nerovnost je nutná

- nedá se odstranit

- může působit jako motivace

- důležité je, aby byla rovnost šancí a příležitostí se uplatnit

- byla a je důvodem vzniku sociálních hnutí.

- jedny z prvních myšlenek o rovnosti lidí v antice (filozofové, křesťanství….)

- v průběhu 19. a 20. století sociální hnutí za rovnost sílí:

→ DĚLNICKÉ HNUTÍ

- vliv Marxovy ideologie → radikální i umírnění

- vzniklo v 19. století v době průmyslové revoluce

- hlavní ideolog Karel Marx (dílo Komunistický manifest)

- chtěl odstranit vykořisťování

- sdružování dělníků

- cílem bylo zlepšit pracovní podmínky dělníků

- 1. pokusy bylo živelné ničení strojů, které brali lidem práci

–> 2 politické proudy => postupné změny ve společnosti

- vznik sociálně demokratických stran

- úpravy podmínek pro dělníky

=> radikální změny

- vznik komunistických stran (v ČSSR r. 1921)

→ ODBOROVÉ HNUTÍ (ODBORY)

- do odborů vstupují zaměstnanci

- vyjednávají se zaměstnavatelem (o zvýšení platu, bonusech atd…)

- pokud nedojde k dohodě, mohou zaměstnanci vstoupit do stávky

→ FEMINISTICKÉ HNUTÍ (FEMINISMUS)

- 2. polovina 19. století

- počátky ve Velké Británii a v USA

- úsilí o zrovnoprávnění žen a mužů

- dříve používán název ženské hnutí