ZSVs_MO_PRÁVO II
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
ÚSTAVNÍ PRÁVO,
POLITICKÝ SYSTÉM ČR,
PRÁVNÍ SYSTÉMY
Ústavní právo je odvětví veřejného práva vymezujícího stát a obsah státní moci.
Je tvořeno souhrnem právních norem nejvyšší právní síly určujících:
formu státu a vlády,
rozdělení a výkon státní moci
základní práva a svobody
Hlavním pramenem ústavního práva jsou obecné právní principy a hodnoty (myšlenkové koncepce, doktríny, politické ideje).
Dalšími prameny jsou soudcovské právo či nálezy ústavního soudu, ústavněprávní obyčeje, mezinárodní a vnitrostátní smlouvy…
Právní normy jsou soustředěny do jednoho či více právních aktů označovaných jako ústavy (konstituce apod.) a dále případně rozváděny ústavními zákony, apod.
Ústava ČR je základní zákon ČR. Byl přijat jako ústavní zákon ČNR 16. 12. 1992 a publikován v české Sbírce zákonů pod č. 1/1993 Sb.
Česká ústava je tvořena preambulí a 8 hlavami (113 články), zahrnujícími
základní ustanovení,
Moc zákonodárnou,
Moc výkonnou,
Moc soudní,
Nejvyšší kontrolní úřad,
Českou národní banku,
Územní samosprávu
Přechodná a závěrečná ustanovení.
Ústava implementuje oddělení mocí a určitý systém brzd a protivah.
Charakteristiky Ústavy
- rigidní = pro změnu Ú je nutný složitější postup (opak je ú flexibilní)
- normativní = politický proces probíhá podle jejích pravidel
- reálnou = ústava se kryje se skutečností
- psanou = písemně zachycenou v psaném (ústavním) zákoně
Pro ČR a její ústavní právo je typická výrazná stabilita a reálná neměnnost ústavy. Málo změn, které nijak výrazně neovlivnily podobu č ústavního systému.
Vyšší územní samosprávné celky (1997)
v souvislosti se vstupem ČR do NATO (1999), vysílání ozbrojených sil, pobytem spojeneckých sil v ČR… (2000),
zákon o České národní bance (ČNB). (2001)
Euronovela s účinností od 2002 - podmínky přenesení pravomoci na mezinárodní organizaci nebo instituci.
Referendum o vstupu do Evropské unie (2002)
Samorozpuštění Sněmovny (2009)
Přímá volba prezidenta (2012)
Imunita zákonodárců a ústavních soudců (2013)
Ústavnost (konstitucionalismus) označuje vládu ústavy, resp. vládu lidu prostřednictvím demokratické ústavy, která odděluje státní moci a chrání lidská práva.
Všechny zákony a podzákonné předpisy musí být v souladu s ústavou (ústavním pořádkem).
V ČR je podle Ústavy orgánem ochrany ústavnosti Ústavní soud. Provádí ji buď jako abstraktní kontrolu ústavnosti (posuzuje abstraktní právní předpisy z hlediska jejich souladu s ústavním pořádkem), nebo jako kontrolu konkrétní (rozhoduje o ústavních stížnostech jednotlivců v konkrétních případech).
Politický systém České republiky
ČR je:
unitární stát,
zastupitelská demokracie
parlamentní republika s vícestranickým systémem.
A/ Výkonná moc je delegována na prezidenta a vládu, v jejímž čele stojí premiér.